Dnes jsem měla volnou neděli, takže opět se zkazilo počasí. Takže jsem vymyslela, že bysme se mohli s Michalem vydat do Muzea ropy ve Stavangeru. Domluvili jsme se, že v tomhle psím počasí (vítr a déšť) nemá smysl podnikat nějakou túru a kdy jindy do muzea než, když je venku ošklivo. Takže jsem Michala vyzvedla na jeho farmě. Autem jsme dojeli do Bryne a odtud dál pokračovali vlakem. Dnešní poznatek z cesty vlakem - když si koupím zpáteční jízdenku, tak to nevyjde levněji, jak mě Ellen mystifikovala. Takže 152NOK v čudu. Rychle jsme prošli centrem města k muzeu - vstup 100NOK. Po příchodu jsme si odložili bundy na ramínko a světe div se - když jsme odcházeli, tak jsem tam mojí bundu našla. To se mi tady líbí, že se tu nekrade. U nás by nejdřív zmizely ty nejlepší bundy a pak postupně i ty ostatní... Muzeum je hodně moderní - všechno interaktivní, v jednom koutě si děti oblékly plášť a zkoušeli si tam různé pokusy. Do téměř všech "ponorek" či co to bylo se dalo vlézt. Ropě moc nerozumim a ani po návštěvě muzea jsem z toho moc nezmoudřela, takže spíš bylo jen zajímavé vidět různé stroje, předměty, přístroje. Shlédla jsem film ve 3D, takže jsem měla nasazené ty brýle :-) Pak jsem si zkusila roztočit větrník a viděla jsem kolik jsem vytvořila elektřiny podle toho kolik se rozsvítilo lamp. Zkusila jsem i kvíz, ve kterém jsem moc neuspěla :-( Další pokus byl zatáhnout za dva konce lana a kdo koho přetáhne. Pak jsem si potěžkala kyblíky abych viděla, která země vyprodukuje kolik CO2. No prostě bylo to hodně zajímavé. Samozřejmě jsem nerozuměla všemu co jsem si tam přečetla nebo poslechla, ale lepší než zase prosedět celý den doma. Pak jsme se s Michalem vydali zpět směrem nádraží, prolezli jsme zase některé uličky, já si koupila zmrzlinu a protože když jsme se blížili k nádraží, tak nám právě jeden vlak ujel a další jel až za hodinu, tak jsme se rozhodli, že si dáme v jedné restauraci kafe. U přístavu bylo vedle sebe několik hospůdek a my zrovna vlezli do sport baru :-D Nedá se říct, že by tam bylo zahulíno, ale trochu takový ten barový smrádek tam byl. No aspoň, že tam bylo teplo, nemuseli jsme dál moknout venku nebo čekat v nádražní hale a cena za kafe taky nebyla nějak příliš závratná - 25NOK. Takže jsme poseděli a pak se vydali k nádraží. Chtěla jsem dnes večer jít na fotbalové utkání 1.ligy - FK Bryne - Bodo, ale v té zimě a dešti se mi moc nechtělo a Michal řekl, že nemá moc peněz (vstup na stadion za 130 na stání a 180NOK za sezení). Takže jsme to odpískali a jeli domů. V kuchyni na mě čekala večeře - jehněčí maso, nějaká omáčka nebo sos a brambory, tak jsem si to ohřála v mikrovlnce.
Žádné komentáře:
Okomentovat