Matýsek sedí

Tak, cesta do Ostravy byl tedy očistec. Matyskovi se prostě ve vajíčku už asi nelíbí. Začátek vypadal slibně ale od Brna už to nebylo ono a tak, jsme museli dát pauzu. Usnul až když jsme pokračovali navečer dál. Prodloužený víkend v Ostravě byl celkem pohodový co se týká nočního spánku. Buzení 3x - 4x se zdá být v pohodě i když večerní hodinové uspavani je vyčerpávající. Ale Matýsek se v Ostravě posadil a už pěkně sedí. Dnešek byl vážně náročný a asi, se projevilo už dlouhodobá únava u mě i Matyska protože ja jsem dokázala usnout odpoledne na hodinu a půl a Matýsek dnes usnul bez řeči a prvně po dlouhé době spi už dvě hodiny... Stihli jsme se kouknout společně po několika měsících na film bez vyrušení. Zato ty noci. Bože jak já už jsem zoufalá. Buzení každou hodinu a ráno ve třičtvrtě na šest vzhůru. No to budu zas přes den nepoužitelná a budu hledat poslední kapky energie někde v malíčku u nohy... Matýsek ten se má. Už to dospava. Tak aspoň někdo. 

Prázdniny

Ten čas letí jako splašený i když stále jsou dny, kdy se ráno probudím a už si říkám, jak ten den zvládneme a ať už je zase večer a můžu jít spát... spánek se nám rozhodil, ale třeba zrovna dnes se probudil krásně jen třikrát!!! Budu doufat a těšit se, že se aspoň bude střídat období nespací a spací. Máme za sebou víkendovou návštěvu kamarádky, kde si Matýsek užil legrace s kamarádkou - hlavně na trampolíně :-) před sebou máme zase dalekou cestu do Ostravy. Zub už je pěkně vidět a vypadá už jako tesák. Ovšem na jídlo to nemá žádný vliv. Občas už jsem pěkně hnusná u jídla, protože takové práce to dá a on pak ani neotevře pusu nebo to po mě plive. Je to k pláči. A kojení je někdy krásné a pohodové, ale často hodně náročné a bolestivé - už zase občas kouše a už to není taková jistota k uspání - hlavně večer, to se často napije, ale neusne u toho a pak kouká všemožně aby mu něco neuteklo a nechce spát. poslední dny a týdny trvá uspávání večer i 45 minut a já jsem už tak unavená. Pozitivní na tom je, že pak  většinou vyčerpáním usne sám v postýlce, ale je to spíše, že se vypláče a pak je klid. Nejhorší je, když se pak po tomto dlouhém pro oba určitě vyčerpávajícím uspávání za půl hodiny opět probudí, většinou nezabere ho přetočit na bok nebo pohladit nebo pohoupat, většinou musím vyndat z postýlky a nakojit. Ach ty moje záda. jelikož už Matýsek klečí u všmožného nábytku a hlavně v postýlce, museli jsme sundat rošt o patro níž a tak ohybání se do nižší polohy - trpí moje záda. Matýsek hlavně není žádný drobek - už bude mít určitě 11 kg a to je fakt fuška ho asi tak 12x zvedat za noc... hlavně tedy ten večer když nechce usnout a leze po postýlce a pořád se zvedá do kleku a tak... Spánek to je věčné téma. Na nic se netěším tolik jako na spánek. A už něco cvaká v chůvičce... ale zatím žádný zvuky, tak píšu dál. třeba se jen přetáčí a zase usne. Včera spal takhle dvě hodiny - paráda, ale jsou to jediné dvě hodiny, kdy můžu dělat co chci a tak v největší rychlosti uvařit mě oběd, Matýskovi oběd, který stejně skoro všechen vyhodím, vyprat, vyžehlit, uklidit, udělat něco do práce, po dlouhé době napsat blog, a kde je sakra ten odpočinek, čas na přečtení si knížky, shlédnutí pěkného filmu, zacvičení si na ty moje bolavá záda nebo na břišní svaly, které se po takové dlouhé době úplně ztratily... No nic tak možná za pár let, snad až bude Matýsek ve školce, ale to už budu zase v práci nejspíš a to bude snad ještě větší nestíhačka než teď. Tak jo, v ložnici je klid, jdu ještě něco udělat, naobědvat se a vymýšlet další projekt do našeho nového bytu. Já se fakt nenudím. 

První zub

Sousedka Kája našla v neděli 5. 7. 2020 Matýskovi zub (jedničku vpravo dole) a mě zazvonil půjčenou lžičkou venku na lavičce. Od té doby se Matýsek budí opět každou hodinu a půl a v noci má mejdany. Takže jsem se asi tak 14 dní celkem vyspala, když se vzbudil asi jen 3-4x za noc. Doufám, že se rychle vyklube a vrátí se mi aspoň trochu můj vytoužený spánek.

Máme za sebou první dovolenou

Už dlouho jsem nic nenapsala. Přiznám, nějak nemám čas. Matýsek roste jako z vody, už ho sotva unesu, dny jsou teď dlouhé - myšleno, že světlo je dlouho do večera a brzy od rána. Nechci to zakřiknout ale posledních 14 nocí snad i lépe spí. Než jsme vyrazili na dovolenou, tak teda bylo několik bezesných nocí, ale na Šumavě, kde byl asi omámen čistým horským vzduchem, tak se kromě večerních probuzení, vzbudil za noc jen dvakrát a spal pěkně až do půl osmé. Matýsek už měsíc leze, a tak to není žádná sranda, na hrací podložce nevydrží, to věčně ho láká spíš ke kabelům, na váhu, zajímá ho, co je v konferenčním stolku, co je v televizním stolku, rád by lezl do vedlejších pokojů, ale práh u dveří zatím překonat neumí. Na Šumavě jsme rozložili deku venku, a to ho nejvíce zajímala tráva. O měsíc starší kamarád už o trochu méně. Nejradši je u někoho v náručí, ale taky už ne pořád, protože chce lézt. V nosítku spinká celkem obstojně, na Šumavě dal i dopolední 45minutový spánek. V kočárku tam usínal také bez řečí, tak snad mu to vydrží dále i v zamořeném městě. Nebo se budeme muset zase co nejdříve vypravit do hor :-)

Tento měsíc začínáme s ovocnými přesnídávkami, tak uvidíme, jestli mu sladké více zachutná.

Cestu na Šumavu do Černé Lady jsme moc nezvládli, Matýsek spal jen asi 30 minut, a zbytek téměř proplakal, po cestě jsme se zastavili v útulné restauraci Zájezdní hostinec U Jiskrů ve Kbelnici, kterou po cestě na Šumavu vřele doporučuji - domácí kuchyně, pěkné prostředí, vynikající jídlo a milá obsluha, ceny obvyklé. 

Po příjezdu na chalupu v Černé Ladě se Matýsek prospinkal doma. V sobotu jsme dopoledne vyrazili do Borové Lady na Soví voliéry - na ty byl Matýsek zvědavý, protože koukal, pak jsme došli na Chalupskou slať - po cestě Matýsek usnul v kočárku a prospal to celé. Vzbudil se až v restauraci u Černého Vlka na palačinku :-)

Odpoledne jsme se podívali na Alpskou vyhlídku, a protože Matýsek snad bude horal, tak to nééé aby spal, když jsem s ním kroužila pod vyhlídkou a babičky se šly podívat na vyhlídku, tak se radši probudil, aby o něco nepřišel, a tak jsem ho šoupla do nosítka a na vyhlídku jsme také došly, Alpy ale vidět nebyly.

V neděli usnul v nosítku na krátké procházce k potůčku v Černé Ladě s ostatními kamarády. Odpoledne jsme dojeli na Kvildu na jelenní a rysí výběh, tam usnul, ale jen asi na 30 minut, zbytek krásné klidné procházky v lese buď plakal v kočárku nebo jsem ho nesla v nosítku.

V pondělí bohužel pršelo a tak jsme dopoledne strávili na chalupě - Matýsek spinkal doma. Po obědě ale déšť ustával, a tak jsme vyrazili ještě do Borové Lady a odtud klidnou procházkou směrem ke Studenému potoku, kluci spinkali, ale nedošli jsme až ke Studenému potoku, ale otočili jsme to dříve. Matýsek se opět probudil až u Černého Vlka na palačinku :-)

V úterý jsme již jen sbalili a rozloučili jsme se s krásnou chaloupkou, kde byl absolutní klid a nádherný výhled do šumavské krajiny. Tak snad se sem někdy vrátíme se stejnou partou, nebo klidně i s jinou.

Prázdniny začínají a tak u nás ve městě bude asi dost teplo a rušno, doufám, že využijeme každou příležitost odjet někam na vesnici nebo do hor.