Práce se pořád opakuje - ráno nakrmíme, dáme vodu, novou podestýlku, označkujeme a přemístíme starší jehňata, předěláme ohrádky, vyčistíme plastové podlážky v horním patře, odvezeme na čtyřkolce krmení ovcím venku. Dnes jsme skončili ranní směnu v 12,15. Pak jsme měli do půl čtvrté volno. Už ani nevím kolik se denně narodí jehňat, ale už to trochu polevuje a přibližně zbývá v dolním patře 15 ovcí a nahoře asi 12. Takže odpoledne jsme akorát nakrmily, přemístily jeden plot a skončily jsme v půl šesté. K večeři byl vepřový steak se smetanovými brambory, vařená brokolice, osmahnuté žampiony a brusinky. Óóó první houby, který jsem kdy jedla v Norsku, jsou to asi jediné houby co Norové jedí :-D
Při večerní výměně vody jsme porodily další 3 + 1 jehňátka. Jedno z těch tří jsme nechaly adoptovat k tomu jednomu samotnému. To byl asi nejtěžší porod, co jsme tu zažily. Jehně bylo moc velký a nechtělo se mu ven. Ellen ho rvala úplně silou a dalo jí to dost práce ho vytáhnout. Chudák ovce trpěla jako zvíře... Jehně vážilo 6,4kg, myslím, že to je největší, co jsme měli. Takže dnes jsme skončily zase v 22,00 hodin. Ale vždycky, když se vracíme od oveček takhle pozdě, tak se mě zmocňuje takový povznášející pocit z dobře vyvedené práce :-) Ještě k tomu, když svítí měsíc a jsou vidět hvězdy, tak nasaju plno síly do dalšího dne. I když občas jsou to nervy ty porody - přeci jenom jsou to živé bytosti...
Žádné komentáře:
Okomentovat