Hubení bodláků II

Tak jsme vymyslely novou metodu a hlavně jsme se dozvěděly, že máme hubit ještě jiné rostliny než jenom bodláky, které jsme včera přeskakovaly, takže to dneska šlo jako po másle :-) Taky jsme na každej bodlák vypotřebovaly asi tak třikrát více jedu než včera, takže jed ubýval docela rychle :-D Dopoledne jsme půlku kanystru (tj.35 litrů) vypotřebovaly za 2 hodiny, pak jsme sjely na nákup. Od Ellen jsem dostala na nákup dnešní večeře 500NOK, utratila jsem však jenom 220NOK.
Nejdřív jsme dojely do banky (já si vybrala 3000NOK) a když jsme se vracely zpátky na parkoviště k autu, vidím povědomé auto a on to Michal - paráda :-) už i v Bryne potkávám známé lidi :-) Takže jsme s ním hodily řeč a domluvily se na dnešní večer, že by mohl k nám přijet a zkoukneme nějaký film a hlavně dáme pivo :-)
Koupila jsem kuřecí prsa, brambory, olej na řízky a rajčata, okurku, cibuli - na salát. Vše ostatní má Ellen v kuchyni a strouhanku už mám nějakou dobu koupenou. Odpoledne jsme vyrazily znovu s plným kanystrem a vážně jsme na to šláply, protože celý kanystr jsme nyní vypotřebovaly za 2 hodiny 15 minut, pak jsme 15 minut poseděly na pastvině abysme to měly akorát zpátky domů zkontrolovat ovce a v 16.00 připravit mléko pro jehňata. Takže paráda, jak jsme se toho včera obávaly a děsily se té hrůzy, tak to bylo v pohodě :-) Počasí nám také přálo - teplo 17°C a sluníčko i když ne takové jasno jako včera. Teď se psychicky připravuju na vaření večeře.

Aktualita ohledně večeře:
Večeře byla naplánovaná na 19.00, takže jsem si v klidu začala kuchtit v 17.15, nejdřív jsem udělala salát - rajče, okurka, cibule a nálev, to bylo rychlé a jednoduché.
Pak jsem začala připravovat maso, najít paličku na maso bylo nemožné, jenže Ellen s Geirem odjely na nákup, takže jsme poslaly sms, nejdřív přišla odpověď - co to je, jestli něco na vaření, a pak: Ahaaa, na naklepání masa - tak to nemám :-) Tak jsem si říkala, no tak to jsem nahraná - co s těmi kuřecími prsy... tak jsem je nějak rozřezala tak aby z nich byly menší kousky, některé vysoké jsem rozřízla podélně. Alina mi pomohla okrájet brambory. Pak jsem řízky obalila. V 18.30 jsem začala vařit brambory, 18.45 smažit řízky. Samozřejmě jsem si to špatně naplánovala, takže večeře byla hotová v 19.20. Alina mi pomohla, zatímco já jsem smažila, ona rozmixovala brambory a vlastně udělala kaši, taky jí dosolila, takže byla vážně vynikající. Když jsem smažila, Ellen s Geirem dorazili, Geir to komentoval, že to voní :-) Ellen raději zavřela dveře na chodbu, kde mají požární čidlo. Už několikrát se jim spustilo :) No takže jsem zvládla nasmažit řízky z 6 kuřecích prsou. Všem moc chutnalo, aspoň mi to několikrát všichni pochválili. Akorát Alina si neodpustila, že to je typické německé jídlo, tak jsem vysvětlila, že u nás je též velmi oblíbené. Ellen se ptala jak jsem to připravila, tak jsem jí to vysvětlila a nechala jí zbytek strouhanky. Ufff, máááám to úspěšně za sebou :-)

Večer jsme s Alinou shlédly film Vykoupení z věznice Shawshank a dali pivko za tím náročným pracovním týdnem :-)

Hubení bodláků

Ač jsem se na hubení bodláků těšila, tak to byl vážně vopruz - jedinou výhodu to mělo, že bylo krásné letní počasí - 20°C a téměř jasno - takže jsem si spálila ksicht a uši. Takže Ellen nám naplnila kanystr nějakým sajrajtem, který má zahubit bodláky a kopřivy a vyrazily jsme na vzdálenou pastvinu - velkou jak hovado - z jednoho konce nebylo vidět na druhý a teď jsme měli ostříkat všechny bodláky a kopřivy - začaly jsme pečlivě jeden po druhým po úzkých pruzích, ale když jsme viděly, že takhle bysme tam byly ještě na podzim, tak jsme trochu přeskakovaly. No a pak taky všude jsme tou čtyřkolkou nemohly, protože tam jsou strašné jámy a šutry, takže jsme to trochu pravda vošulily. Ale byla to vážně nuda - ta která řídila čtyřkolku, tak té bylo strašné vedro od motoru - jak jsme ho skoro uvařily - a taky z toho stresu jak vybrat správnou cestu. A té druhé zase bylo vedro, jak musela celou trasu jít. Když nám po nějaké době začal docházet benzín, tak jsme se vrátily na farmu, daly jsme sváču (protože už byl čas) a pak jsme daly relax do 15.00 protože Ellen někde byla a my nevěděly kde vzít benzín. Pak jsme hubily bodláky a kopřivy na bližší pastvině. Když nás Ellen kontrolovala, tak jsme to dělaly poctivě a jak odjela, tak jsme zase něco přeskočily, ale odůvodnily jsme si to tak, že se tam čtyřkolkou prostě nedostaneme a máme krátký šlahoun k tomu postřikovači.

Vzhledem k tomu, že to byla dnes vážně nuda a je krásné počasí, tak po skončení práce jsem si šla zaběhat - úžasný, sluníčko, teplo, všude kolem zelené pastviny, když jsem vyběhla na takový kopeček tak byl krásný výhled na moře, ještě v 18.00 sluníčko hodně vysoko - paráda. Dnes jsme měly jít do kina na Rychle a zběsile 6, ale Alina řekla, že jí není nějak dobře, takže by radši zůstala doma... No tak snad někdy jindy.

Mazeeec - teď jsme se od Ellen dozvěděly, že jsme vypotřebovaly nějak málo toho jedu nato jakou plochu jsme prý udělaly, takže máme na zítra ultimátum, že musíme vypotřebovat 1,5 kanystru, což je třikrát víc než dneska. No ale zase když to zítra zvládneme, tak máme celou sobotu volno :-)
Jenže já zítra slíbila, že budu vařit - řízky s bramborovou kaší, no a musim někdy během dne nakoupit a pak to večer uvařit a večeře je naplánovaná na 19.00. Takže to bude hodně náročný den, ale zase za tu volnou sobotu to myslim stojí, takže doufám, že to všechno zvládneme...
Jinak dnes jsme měly zase lososa s brambrama :-)

Setí trávy

Dnes jsme se zase probudili do jasné oblohy a teplého dne. Nakrmily jsme hladové krčky, umyly zase nějaké kyblíky - snad už to bude vše a pak čekaly asi půl hodiny na Ellen. Na vzdálené pastvině jsme sely trávu. Nezdálo se to, ale skončily jsme ve 13.00, pak jsme měly do 16.15 pauzu. Přiznám se asi na hodinu jsem si lehla a chvilku jsem i usnula. Ač práce tak těžká není, tak přeci jenom každodenní pobyt na čerstvém vzduchu člověka zmáhá :-) Poté jsme mákly, protože jsem sbíraly větší kameny na protějším poli, kde Ellen v sobotu sela trávu. Některé balvany byly dost velké, že jsme s nimi i dvě měly co dělat. Během odpoledne se zatáhlo a teď navečer začalo pršet.

Zdá se mi, že Alinu to v posledních dnech nějak nebaví, když vidim její kyselej ksicht, tak hned taky ztratim chuť do práce. Nee, že mě by to v posledních dnech nějak extra bavilo, ale rozhodně se netvářim jako kakabus. Je vidět, že i Ellen občas vypadá přepracovaně. Je pravda, že kolikrát my ráno začínáme pracovat a Ellen už něco udělala a naopak odpoledne, když my už končíme, ona pořád něco dělá. Vlastně i v neděli když máme volno, tak ona něco dělá. Nechápu, jak to může vydržet... Předpověď počasí se tu střídá častějc než ponožky... ještě včera byla předpověď na příštích 7 dní teploty kolem 18°C, dneska už jenom 13°C. Nemá smysl tu předpověď sledovat, protože oni tady v Norsku nevědi ani hodinu dopředu jak bude.

Dokončovací práce

Vzhledem k tomu, že jsem se ráno probudila do jasné oblohy a tepla, tak jsem po snídani sedla na kolo a udělala si okruh do Bryne na zmrzku a pak relax v Fotland u mlýna. To bylo tak akorát, ve 12.00 jsme začaly pracovat - čištění kyblíků aby byly čisté na další rok, pak ostříhání drápů zbytku ovcí a medicína pro zbytek jehňat. Pak jsme se zase povozily v té kleci, to když jsme stěhovaly ovce a jehňata na pastvinu. Doma v ovečkárně už zbylo asi jenom 4 ovce a jehňata - ty který se narodily jako poslední a pak jedna nemocná ovečka, kterou musíme sledovat. V 17.15 jsme odjížděly s Ellen do Sandnes na klusácké dostihy. Geir byl zase favorit, řídil 3 koně, ale bohužel ani jednou nezvítězil. Vzhledem k tomu, že Ellen nic nevařila, tak jsme si tam daly večeři - já si dala jehněčí maso s bramborem - 170NOK. Nebylo tak dobré jako jehněčí Ellen. Po příjezdu domů jsme ještě nakrmily jehňátka - teď už vlastně jenom děláme mléko pro 9 opuštěných jehňat. 5 z nich jsou tak roztomilí tvorové, si k nim sednu a oni se na mě seběhnou a začnou mě okusovat a vyskakovat na mě :-) Naprosto úžasný :-)

Slušná dvanáctihodinovka

Moc nechápu proč ty ovce, když už je jednou vyženeme ven, tak je po několika dnech zase naháníme dovnitř, abysme jim daly medicínu a ostříhaly drápy. No ale Ellen už to dělá několik let, tak asi to má nějaký význam. Takže dneska jsme začaly v 8.30 a skončily v 20.15, takže opravdu téměř dvanáctihodinovka... Přestávka na sváču 13.15 - 14.00. Takže nejdřív jsme všechny ovce a jehňata nahnaly do ovečkárny, no takže nedýchatelno a řev... děs a hrůza a pak popořadě všechny jehňata ještě zvážit, dát medicínu do tlamy a ovcím ostříhat drápy. Spočítat a večer přijel pán, který naložil asi 40 ovcí a 99 jehňat a odvezl je nedaleko na takový kopec, kde se budou několik týdnů pást a pak se zase přemístí na jinou pastvinu.

Ještě když jsme je všechny nahnaly do ovečkárny, tak jsme je spočítaly a zjistily že nám jedno jehně chybí, takže jsme autem dojely na pastvinu a zjistily, že tam opravdu jedno zůstalo - mělo ošklivě omotaný drát kolem nohy a krku, takže nemohlo chodit. Tak jsme ho vysvobodily, drát ustříhaly, ránu vydezinfikovaly a teď trochu kulhá, ale bude to v pohodě.

A pak zase při počítání jehňat, která se stěhovala pryč, jsme napočítaly o jedno jehně víc, takže jsme musely zjistit které a vrátit ho zpátky na pastvinu.

Ještě štěstí, že když z nás dnes Ellen sedřela kůži, tak zítra začínáme s prací až ve 12.00 :-D To se aspoň vyspim dosytosti :-)

Gloppedalsura

Rozjezd máme sice trochu pomalejší, protože na dnešní výlet jsme vyjížděly ve 12.00, nejdřív do Bryne, Alina si potřebovala něco koupit, tak jsme při té příležitsti natankovaly a ještě že tak, protože taková cesta co nás čekala, to by nám ten zbytek v nádrži nestačil... Serpentýny, z kopce do kopce, ale zase krásné výhledy na hory, jezera. Počasí se vybralo a z ranní zatažené oblohy se vyklubalo úplné jasno, teplota kolem 15°C. Gloppedalsura to jsou u silnice takové obrovské šutry - některé prý větší než dům - a jsou tam už 10 000 let. V nejvyšším bodě je pěkný výhled. Dole v údolí je hotel s restaurací a obchodem se suvenýry, tak jsme pokoukaly, poseděly, Alina si koupila nějakou tabulku s nápisem v norštině a já tričko ve slevě :-) No kdybych nemusela koukat na Aliny lehce znuděný výraz, tak to byl pěkný výlet i když pravda více času v autě než na nohách. Po cestě zpátky jsme se ještě zastavily u Knudaheio - Alina tam ještě nebyla a já tam byla vlastně když byl ještě sníh, tak jsem aspoň porovnala. Pak jsme ještě vyjely na Lyefjell a poseděly. 

Månafossen

Dnes byl úžasný den :-) Stihly jsme toho opravdu hodně - ráno krmení, kontrola ovcí a jehňat - asi do 10.00, pak volno do 12.00, takže relax, pak zase krmení a pak až do pondělka volno. Takže jsme s Alinou vyrazily na výlet k vodopádu Månafossen. Cesta autem trvala něco málo přes hodinu, ale vyloženě jsem se kochala, hory, údolí, fjordy, jezera, sluníčko. Každou chvíli jsem chtěla zastavit, ale to bysme nikam nedojely. Několik tunelů - jeden byl přes 3 km dlouhý a tam to bylo dost strašidelný, tma, ani auto jsme nepotkaly... Na parkovišti u vodopádu Alinu překvapil parkovací automat (mě ne, já už jsem na to byla zvyklá ze Zélandu) - takže schránka s obálkami, na ní jsme napsali naší SPZ a datum a vložily 20NOK, část jsme hodily do schránky a část jsme daly za okna auta. Musela jsem Alině vysvětlit, že sice platit nemusíme, ale já pak nechci mít opletačky s kontrolou, kdyby to někdo náhodou kontroloval. Takže cesta k vodopádu byla strmě nahoru - žebříky, řetězy - asi 20 minut. Výhled na vodopád krásný, tak jsme tam daly sváču a chvíli se kochaly, Alina užuž zase chtěla pádit dolů, ale já přeci nejela hodinu autem abych po pěti minutách šla zpátky, takže jsme tam poseděly déle. Po cestě zpátky domů jsme se zastavily v Ålgard v Kongeparken - to je takový zábavní park pro děti - vstupné bylo 269NOK, ale protože v pokladně nikdo nebyl, tak jsme prošly bez zaplacení. Stejně tam nebylo pro nás nic moc zajímavého, prošli jsme jenom kousek na začátku. Samé jídlo, pití, atrakce - vážně zábava pro děti. Takže jsme se po chvilce otočily a jely zpátky. Občas mi přijde max.rychlost 60km/h na některých úsecích dost přehnaná, takže jedu trochu rychleji. No a najednou si říkám, co tady ten trouba u silnice fotí :-D A on policajt :-D Byl ale v opačném směru, tak doufám, že to nezměřilo i mě, jinak se nedoplatim...

Po příjezdu domů jsem ještě dojela do Kleppe - prý když je hezky, tak tam odpoledne hrajou lidi volejbal - no hezky sice bylo, ale teplota asi jenom 12°C a zjistila jsem že to je hřiště na beach a na to byla opravdu zima, tak jsem jela zpátky a v Bryne jsem si zaběhala podél jezera.

Na večer jsme si s Alinou koupily pivo, budeme sledovat finále Ligy mistrů, protože ho hrajou dva německé kluby, tak to chce Alina vidět :-D
Večeře dnes byla opravdu velmi pozdě - až ve 21.30, zato vynikající domácí pizza, ač jsem vůbec neměla hlad, tak jsem snědla asi 6 kousků :-D Ovšem pak jsem nemohla usnout, protože jsem byla totálně nacpaná...

Dokonalý den :-)

Jaerdagen v Bryne

Vzhledem k tomu, že už nějakou tu dobu jsou téměř všechny ovečky a jehňata venku na pastvě, tak naše ranní a odpolední krmení se zredukovalo pouze na jedno kolečko sena, málo granulí a mléko pro teď už 9 opuštěných jehňat. Dopoledne jsme pokračovaly v čištění podlahy - celých 5 hodin nám trvala druhá půlka, pak jsme v půl druhé daly svačinku a poté jsme musely jít zkontrolovat ovce pěšky, protože čtyřkolku jsme měli v servisu s brzdou, kterou někdo zničil - vypadá to, že jsem jí zničila já, protože já jsem si toho všimla a přiznala to, ale Alina byla ta která se na začátku pořád rozjížděla s brzdou... Poté co jsme se ale vrátily z procházky, tak jako na potvoru zrovna Ellen přijela se čtyřkolkou, takže jsme tam dojely ještě jednou s potravou.

Tento víkend je v Bryne festival hudby a zábavy. Tak jsme se tam vydaly. Pouť s různýma atrakcema podobnýma u nás, akorát autodrom a střelnice chyběly, ale zase tam byly jiné atrakce - jako třeba výhra 2kg čokolády. Pak spousta stánků s jídlem z celého světa a čmongové - tudíž stejné jako u nás. Odolala jsem všem nástrahám a akorát v nákupním centru jsem si koupila tu nejlepší točenou zmrzlinu na světě (smetanová s kakaem), která mi vážně bude chybět :-( za 17NOK.

Jo a dnes si dal Geir k večeři Budvara :-) Asi vytušil, že se blíží datum mého odjezdu a že bych se ho mohla zeptat, jak mu chutnalo naše pivo, tak ho zkusil :-) Říkal, že včera měl Plzeň a že má radši Budvar :-) Takže bod pro budějovické pivo :-) Tady vyhrává na plné čáře :-)

No je to pravda... už se to nezadržitelně blíží... to to uteklo... a my máme s Alinou ještě tolik míst co chceme vidět... Takže si objednávám pěkné počasí na ty poslední týdny!!!!!

Průser

No tak dnešek jsme zrovna šťastně nezahájili... Ani nás ráno Ellen nepozdravila a na náš pozdrav odvětila, že ráno moc dobré není, že jsme včera zapomněly zkontrolovat ovce na pastvině a dnes tam leží jedna mrtvá... Takže jsme pro ní jely.

Poté nás čekala libózní prácička - čištění plastové podlahy v horní části vapku :-) Občas to byl pěkný smrad, až se mi zvedal kufr a občas ty s....y mi vytryskly až do obličeje a do vlasů :-D Dneska jsme zvládly půlku a ta vypadá fakt krásně :-) ovšem po nás trochu potopa :-D

No pak jsme si dali hodinu pauzu a ve 14.00 jsme na to šly znovu. Poté Ellen provedla nějaké zdravotnické opratření jedné ovci - prostě jí udělala díru do krku a z toho vytékala nějaká tekutina... Pak jsme v šesti lidech naháněli 3 jehňata - děsnej ceremoniál, ale jinak se na tak velké pastvině chytit nedaj a odvezly je domů.

V posledních dnech se nám s Alinou zdá, že Ellen moc nerozumíme. Já si tak trochu zvykla, že když já nerozumim, tak rozumí Alina, ale v posledních dnech je to až moc úkolů a pokaždé něco nového, co ještě neznáme nebo nějaký nový postupy, takže občas máme trochu problém, že nevíme co dělat...

Stěhování ovcí

Dnes jsme zbytku ovcí v horní části ostříhaly kopyta - tedy my ne, my je jenom držíme a Ellen stříhá - a daly zvony. Pak jsme lehce opravily plot na další pastvině zničený od letošního sněhu. Poté proběhlo stěhování národů neboli oveček a jehňat - teď se tomu směju, ale když je stěhujeme, tak je to docela hektický... se člověk bojí aby se mu nerozutekly. Sice Ellen používá psy, ale stejně... No a video, to vážně nezvládám v tom stresu, někdy musíme i utíkat před ovcema, protože oni jsou rychlejší než já, do toho musim držet kbelík s granulema, takže kdo chtěl vidět, jak vedeme ovečky s jehňatama po silnici na pastvinu, tak má smůlu. V ovečkárně zbylo posledních asi 6 ovcí s jehňatama, jinak všechny jsou na pastvinách, takže se o ně nemusíme nijak starat, jenom je tam jednou denně jet zkontrolovat. Občas je takový šrumec, že se nám s Alinou zdá, že jednou Ellen něco řekne a během několika minut je to jinak. Takže občas nevíme co bude následovat... No dnes jsme měly dlouhý pracovní den - od 8.30 - 17.00 pořád venku jenom s půlhodinovou pauzou na sváču. Celý den fičí opět (jak jinak...) vítr, takže mám pěkně vyfoukané tváře...

Jo o víkendu jsem zapomněla dodat, že ze soboty na neděli se narodily úplně poslední dvě bílá jehňata černé ovci!!!

Kristiansand

Náš výlet do Kristiansand celkem dost hekticky - přijely jsme na parkoviště u nádraží a to byl plné, takže jsme honem přemýšlely, kam zaparkovat, nejbližší parkoviště bylo u parku, jenže placený, no tak jsme si řekly, že holt zaplatíme, hlavně abysme neparkovaly někde kde se nesmí... No tak Alina vyskočila z auta, že koupí lístek, já zatím zaparkovala. Poté co Alina zmáčkla všechny knoflíky a ani jeden nefungoval, zeptaly jsme se paní, jesli by nám poradila, ona řekla, že musíme zmáčknout tenhle knoflík, jenže to nefungovalo, pak řekla, že musíme vhodit nejdřív peníze, tak jsme tam hodily celkem 80NOK (za parkování na celý den 75NOK). Jenže ono se nic nedělo, pak paní říká, že to nefunguje... No takže, jsme neměly ani parkovací lístek ani naše drobný... Nechaly jsme za oknem vzkaz jako ostatní řidiči, že automat nefunguje a běžely na vlak, protože nás to docela zdrželo a moc času jsme neměly.

Ve vlaku jsme měly zarezervovaná místa - jely jsme celé 2,5 hodiny pozadu, což se v rezervačním systému nedalo poznat. Vlak projížděl na úplný jih Norska krásnou krajinou. Mlha která byla u nás, se čím dále víc na jih protrhávala a objevovalo se sluníčko. Celou cestu jsem hltala tu krásnou krajinu - všude skalnaté hory, lesy, jezera, sem tam nějaké farmy, ovce, hluboká údolí.

Kristiansand jsme prošly asi 4x křížem krážem - tedy jenom centrum. Všude bylo plno lidí, pak jsme se koukly někam co si říká rybí trh - spočívalo to v rybích restaurací, já však navštívila prodejnu se zmrzlinou a koupila si tu jejich vynikající točenou s kakaem navrchu :-) Alina se mi zdá větší socka než já (na to že je z bohatší země). Protože si ani zmrzlinu nekoupila... Je fakt že tady byla zrovna nějak extra drahá - 44NOK. Pak jsme zavítaly do parku nedaleko centra - tam se ale Alině nelíbilo, protože to byl takový lesopark s několika jezery na kopci, takže pro ní nic zajímavého, tak jsem si tam našla jenom kešku a vracely jsme se zpátky, že si relax uděláme na avizované pláži - podle průvodce - městská pláž - to byl takový plácek s naveženým pískem a hřištěm na beachvolejbal. No do vlaku nám zbývaly 3 hodiny, takže jsme dřeply u pevnosti na lavičku a relaxovaly a daly sváču. Když jsme procházely centrum města, tak pražilo sluníčko a bylo celkem teplo, ale jak jsme sedly u moře na lavičku, tak se mírně zatáhlo, foukal vítr a teplo nic moc. Nicméně jsme tam vydržely asi 2 hodiny a pak se vydaly směrem k nádraží, měly jsme ještě spoustu času, takže jsme prolezly ještě nějaké obchody. Na to, že jsem si tam chtěla něco koupit, vzhledem k tomu, že by to tam mohlo být levnější než ve Stavangeru, tak mě tam nic nezaujalo.

Po cestě zpátky jsme pro změnu zase jely pozadu :-D Auto na nás čekalo poslušně na parkovišti bez botičky ani pokuty, takže jsme krátce po jedenácté dorazily domů.

Zhodnocení:  já ty města prostě opravdu neumim... a ani mě to nějak extra neuchvátilo... Nejvíc se mi asi líbila ta jízda vlakem a pak relax u moře :-D

Stále pracujeme na plný plyn

Tak dnes ráno se mi vyloženě nechtělo zaprvé vstávat a zadruhé ani pracovat, probudila jsem se do sice zatažené oblohy, ale děsné prádelny, děsný dusno a asi 17°C během dne, pak i začalo pršet... Když jsme nakrmily, což teď trvá max. 20minut, protože už je toho vážně málo, tak jsme pokračovaly ve stříhání kopýtek ovcím, každému jehněti medicínu a ovečkám ještě zvonec na krk. Ellen to všechno dělala, ale my jsme musely ovce a jehňata držet, protože jsou strašně neposedný a nevydrží chvilku v klidu. Občas, když se Ellen rozčílí, tak vypadá dost děsivě, akorát nikdy nevim jestli je to kvůli nám nebo těm ovcím :-D Občas je s těma ovcema vážně potíž. Tento proces trval celé dopoledne, takže s prací jsme skončily ve 13.00, pak sváča a pak jsme chtěly jet s Alinou do Bryne vyzvednout si jízdenky na vlak do Kristiansand, jenže když jsme začaly zjišťovat, kde máme klíče od auta, tak jsme přišly na to, že jsem je nechala u Matse v autě... jsem to ale hlava děravá. A oni dnes pracovali jenom dopoledne protože tu byl nějaký svátek. Odpoledne zase 20minutové krmení a pak pokračování ve stříhání kopyt a zavěšení zvonců - jedna ovce dostala GPS - taková šedivá krabička na pásku na kterém visí zvon. Poté jsme si půjčily náhradní klíče od Ellen a dojeli nejdříve k Maren a Matsovi pro naše klíče a pak do Bryne vyzvednout v automatu jízdenky.

K večeři byly párky a hamburgry z grilu.

Teď se udělala taková mlha, že není vidět na protější svah... Doufám, že zítra nám bude přát krásné letní počasí :-)

Preikestolen

Konečně jsem se dočkala!!! Teplota dopoledne 25°C, téměř jasná obloha slibovalo že se výlet vydaří.

Start byl tedy pravda trochu pomalý... Včera jsme od Matse a Maren odjížděly až v 0.45, byl u nich na návštěvě jejich soused, tak se to trochu protáhlo. Takže jsme se domluvili na 11.00 odjezd. Ráno jsem se sice probudila v 7.00, ale ještě jsem usnula a kolem 9.30 jsem se vyvalila z postele. Připravené jsme byly s Alinou  v 11.00, jenže pak jsme se dozvěděly, že Mats ještě musí odvézt někam koně, takže z farmy jsme vyjížděli ve 12.00.

Jeli jsme trajektem asi 10 minut a krátce po jedné hodině jsme byli na parkovišti u Preikestolenu, vzhledem k tomu, že byla neděle a krásné počasí, bylo tam děsně narváno a parkovali jsme až na vzdálenějším parkovišti - aspoň jsme ušetřili 100NOK za parkovné (trajekt stál 27NOK za osobu a 65 NOK za auto). Cesta na Preikestolen není nijak extra zajímavá, ze začátku se jde lesem, občas prudké stoupání, občas po rovině. K závěru se ukazují panoramata na Lysefjorden. No každopádně to bylo jako na Václaváku. Fakt jsme šli v davu lidí, takže podle toho to taky vypadalo na plošině Preikestlen, davy lidí, hrana obležená lidmi, takže se pořádně člověk ani nemohl nahnout dolů a vyfotit. No a fotografické umění Aliny ani Maren není nijak valné, takže fotky vypadají tak jak vypadají... No nebo je to možná mým nemožným ksichtem, ale s tim nic nenadělám... Na plošině jsme pobyli asi 45 minut, po cestě zpátky jsem si tam našla kešku a asi tak v polovině cesty u jezírek jsme rozbalili gril na jedno použití a "ohřáli" záměrně nepoužívám slovo ogrilovali, protože ten gril jaksi moc nefungoval, nějak se nám to nechtělo rozehřát, párky a udělali jsme si hot dogy.

Bylo neskutečný vedro, takže holky do těch jezírek vlezli, mě s Matsem tam nedostaly,voda byla vážně studená a na to zpocený a rozpálený tělo a hlavně moje záda by to asi nebylo to pravé ořechové, takže to jsem oželela.

Když to tak zhodnotim, tak kdyby na plošině nebylo takvých lidí, tak je to úžasná podívaná a užasný pocit svěsit nohy z hrany dolů a koukat dolů. No a celkově po cestě jsme moc nezastavovali, chápu, že Maren s Matsem už tam byli a mají to jak se říká za humny, takže nepotřebují všechno fotit, ale já se chtěla kochat, takže jsem skoro celou cestu za nimi klopýtala vzadu.

Cestou nahoru jsme potkali 3 Češky, tak jsem s nimi hodila rychlou řeč - byly na Erasmu ve Švédsku a teď si udělaly výlet do Norska. Po cestě zpátky jsem slyšela nějaké tři kluky, zrovna když jsme "grilovali", ale nestihla jsem je zastavit, jeden měl umělou nohu - frajer. Jinak samej Nor, jedno švédské auto jsem viděla na parkovišti, jedno z Holandska a nejvíc cizinců byli Poláci - dost jsem slyšela podobnou řeč naší, takže to museli být Poláci, protože Mats říkal, že k nim do Norska jezdí hodně.

Po příjezdu domů (ve 20.30) nás čekala grilovaná flákota a bramborový salát, tak jsem dala sprchu a nadlábla se :-)

Trochu se mi přismahly ruce a tváře :-D

To je hnus velebnosti

... takový vedro... tady je snad 25°C, sluníčko svítí, dopoledne jsme zamakaly, označkovaly další jehňata, a pak jsme čistily podlahu v kurníku - fakt jsem propotila trenky. Ve 12.30 jsme měly hotovo, takže sváča, sprcha, lehký relax a za chvilku se jedeme natáhnout na pláž. Večer akce u Matse a Maren a zítra snad Preikestoleeeen :-)

Koupačka sice nebyla, protože jsem si zase zapomněla plavky, ale opalovačka jo -3,5 hodiny leháro na pláži :-) aspoň jsem trochu chytila barvu :-)
27°C ve stínu, na sluníčku asi 35°C, příjemně pofukoval větřík od moře.

Den ústavy - Stavanger

Včera jsme se s Ellen domluvily, jestli bysme mohly mít dnes - na ten významný svátek volno, ona řekla, že jenom ráno nakrmíme (což nebyl problém, protože Maren s Matsem taky museli pracovat) a pak můžeme jet do Stavangeru na oslavy Dne ústavy. Takže ranní krmení nám trvá max. 30 minut. A pak jsme ještě byly svědky oplodnění té samé kobyly, co před několika dny porodila to hříbátko. Byla to tedy vážně zajímavá podívaná. Detaily tu rozepisovat nebudu. Ten samý rituál se odehrál "pro jistotu" odpoledne ještě jednou.

Poté jsme se tedy vydali do Bryne na nádraží a dále pokračovali vlakem do Stavangeru. Už v Bryne jsme viděli procesí žen v krojích, muži měli spíše jenom oblek. Ve Stavangeru jsme prošli centrum, kde bylo spousta lidí, ne nijak extra moc, ale rozhodně více než v jiné dny. Co mě překvapilo - že tam bylo tolik cizinců... tedy lidí určitě žijících ve Stavangeru ale původem Indové, černoši, šikmooký, no prostě hodně různorodých lidí. Hlavní průvod byl ve 12.30 - na začátku skauti, pak nějaký orchestr a pak jenom pár lidí. Ve 13.30 se vracel už mnohem větší průvod, ale nebyl to ledajaký průvod, ale tvořili ho studenti středních škol, kteří tento rok končí studium. No zvláštní podívaná. Spousta lidí. Ale bohužel nijak extra mě to nezaujalo... Zpátky nám o chlup ujel vlak, takže jsme skoro hodinu čekali na nádraží, ale stihli jsme to akorát na čtvrtou hodinu domů na odpolední krmení.

Další stěhování ovcí

Dnes jsme zase celkem zamakaly... štěstí, že aspoň nepršelo. Dnes jsme opravovali plot po tuhé zimě (prý tu měli místy naváto i 2,5m sněhu, jiné roky napadne max. 25cm...). Takže takové množství sněhu docela poničilo drátěný plot, takže jsme to opravovali - celkem slušně jsem se naučila zacházet s kladivem :-) pak jsme odstraňovaly starý drátěný plot. No a pak jsme něco podělaly... Obě jsme s Alinou pochopily - až se objevím u ovcí se psy, tak vy tady dole otevřete tu bránu a půjdete skrz tohle pole na další pastvinu. No takže jsme to tak udělaly. Část ovcí šla za námi, ale půlka zůstala. Takže průser, protože ovce s jehňaty musí chodit pohromadě, protože když tam zůstanou jehňata bez ovcí, tak ty jehňata neumí poslouchat psy, takže je psi němůžou nahnat. No nakonec se to podařilo. Ale měly jsme průser...

Pak malá pauza na sváču a pak jsme odstranily kovové ploty od ovečkárny k pastvině a vymyly zelené boxy od granulí. Skončily jsme tak akorát na hokej, takže jsem viděla první a část druhé třetiny. Protože v 16.00 zase klasické krmení. Ještě jsme pak musely zkontrolovat ovce na pastvině a doopravit část plotu. Pak jsme vzaly foťáky a vyblejskly jsme pár fotek na pastvině.

Večer přijela kamarádka Ellen na večeři - těstoviny s nějakou tomatovou omáčku a mletým masem + zeleninový salát. Pak jsme začaly koukat na nějaký film z 2.světové války, bohužel byl z větší části ve francouzštině, jen občas v angličtině a s norskými titulky, takže jsem z toho nic moc neměla... akorát ty obrázky...
Ještě jsem asi zapomněla dodat, že těm ovcím, co jsme jim předevčírem daly zvonce tak jsme je právě vyhnaly na vzdálenou pastvinu, takže pod našimi okny už žádné ovečky nejsou :-)

Ellen má narozeniny

Člověk by si myslel, že když má Ellen narozeniny, tak si hodí nohy na stůl a nic nebude dělat... to jsem se ale přepočítala. Začali jsme v 8.00 ráno a skončily v 16.00, mezitím jenom 45 minutová pauza na sváču. Takže přijela Ellenina kamarádka Helga a dávali jsme jehňatům medicínu a náušnice do druhého ucha. Takže šlo o to sebrat asi tak 150 jehňat, zvednout je do vzduchu a Ellen aplikovala výše uvedené. Jedno jehně mě koplo kopýtkem pod oko - možná z toho bude monokl :-D Celý den tak nějak zase pršelo, někdy méně někdy více, takže stejně se stále nedá výletovat, tak je lepší pracovat. A dneska mě to vážně bavilo :-) byla to pěkná posilovan :-) Páni to budou bicáky :-D Pak jsme ještě stěhovaly nějaký ovce s jehňatama na jinou pastvinu. Odpoledne jsme ještě parádně zmokly. Jo, jak jsme si v neděli vypraly naše pracovní oblečky, tak dneska jsou špinavý ještě víc než před vypráním, jak jsme držely v náručích ty jehňata, tak nás pěkně zamazali...

Večeři Ellen nestíhala, takže přivezla jenom z rychlého občerstvení těstovinový salát se zeleninou a kuřecím masem a kousky melounu, tak až na ten meloun to bylo výborný.

Večer přijdou Maren a Mats posedět.

Jinak jsme daly Ellen k narozeninám cukrlata a kinder čokoládku a měla z toho ohromnou radost - že prý jsme se trefily :-)

Dnes tu byl nějaký chlapík, který hraje (když je venku hezky) s partou lidí ve vedlejším městě volejbal, tak že prý když budu chtít, tak se můžu přidat :-) Tak akorát aby to počasí bylo...

Jo a zapomněla jsem dodat, že jsme ovcím nasadili na krk zvonce, takže budu mít pěkný koncert před okny :-D

Večer byl dort a přijeli nějací příbuzní. No a jedna neteř Geira byla o víkendu v Praze (shopping, shopping, shopping) a Češi se tedy vytáhli, prý jí někdo ukradl z kufru na letišti nějaký náramek Swarovski...

Naštěstí tu fouká tak silný vítr, až to i ty Nory odfouklo...

... z mistrovství světa v hokeji :-)

Sláva!!! Samzřejmě že jsem fandila našim hokejistům!!! :-) Norů je mi líto, ale že dostali od nás pěkný klepec :-D Bála jsem se, že nedostanu večeři, ale dostala jsem - byla mléčná polívka s broklicí :-) Ale když jsem přišla ke stolu a řekla Ellen, že si je dáváme 7 minut před koncem 7:0, tak se mi zdálo, jakoby mi odstrčila talíř :-D Neee, samozřejmě si dělám srandu. Naštěstí tady Norové tolik ten hokej neprožívají, protože asi vědí, že nepatří mezi světovou špičku :-)

Ach jo... ale proč zase Švýcaři??? a v ještě tak blbém čase???

Dnes jsme mimo obvyklé krmení značkovaly jehňata náušnicemi do druhého ucha. Takže to byla pěkná posilovna - zvedat mnohdy i 15kg kusy :-)

Mimo jiné jsme dojely do Bryne koupit Ellen cukrlata k jejím zítřejším narozeninám, chtěly jsme původně koupit nějaku květinu, protože ty má Ellen ráda, ale ty se nám zdály drahé apropos... Candy King byly v akci :-) Ale tentokrát jsem odolala a ani si nekoupila - nějak se mi to už přejedlo, takže jsem na ně ani neměla chuť.

Bahno, voda

Řeknu vám, kdyby tak jak prší poslední týdny tady, pršelo v České republice, tak jsou další povodně a Prahu ohrožuje tisíciletá voda. Venku u boxů s energetickými granulemi se brodíme 5 cm bahna a s....k. Jsem ráda, že můžu poznat typické norské počasí, protože hodinu prší, další hodinu svítí sluníčko, pak je jenom zataženo, pak zase prší a takhle asi tak desetkrát dokola během dne. Každopádně mohlo mě to trknout hned první den, když jsem viděla ty větrné elektrárny, že tady si vítr neodpočine :-D Ale už jsem si docela zvykla. No takže včera jsme si s Alinou vypraly naše slušivé pracovní oblečky a dnes to byl úžasný pocit oblékat se do čistého a voňavého obleku :-) Ovšem tento pocit trval pouhých 5 minut :-D než se o mě začaly otírat ovce deroucí se k potravě a než jsem o sebe opřela zabahněný barel s granulemi. Takže po dnešním dni je můj oblek možná ještě špinavější než včera před praním :-D

Práce už není nijak náročná, až na to, že mi přijde, že neustále jen plníme boxy s granulemi, plníme barely, převážíme, je to asi tak, že 500kg pytle s granulemi přeložíme nejdřív do barelů a pak do boxů během dvou dní, takže si to spočtěte, kolik kilo tady celkem nazvedám :-D

Když před polednem přestalo pršet, tak jsme se vydaly sít trávu :-) bylo to docela vtipný, foukal vítr, takže semínka lítala všude jenom ne tam kam měla :-) a málem jsem se utopila v bažině :-)

Dnes k večeři byly rybí prsty s bramborem. Člověk by čekal, že by tady mohli mít opravdu rybí prsty, ale byly úplně stejně rozblemtaný jako u nás :-D

Vårlivarden

Tak jo, ve 12.30 jsme vyrazily směr Vårlivarden. Alina tedy vypadala spíše, jako by šla na disco balit kluky :-D Tak byla zmalovaná :-D
Podle navigace co mám v mobilu jsme to našly bez problému, i když v závěrečné části cesty jsem trochu pochybovala, jestli na konci bude nějaké parkoviště a z něj značená cesta. Když už se silnice změnila ve štěrkovou cestu, tak jsme byly v cíli - tam asi 10 aut a hned jak jsem vystoupila tak jsem slyšela nějaké české hlasy, jenže než jsem se rozkoukala a zjistila kdo to je, tak klucí sedli do auta a odjeli. Škoda.

Cesta nahoru trvala asi hodinu, bylo to celkem strmé, místy dost mokro a bláto, klopýtání přes kameny. V půlce Alina pronesla poznámku, že se člověk musí pořád koukat pod nohy a nemůže se rozhlížet. Tvářila se jakože jí to strašně nudí. I když po cestě zpátky pronesla, že se jí to líbilo. Na vrcholu jsme pronesly řeč s nějakým místním fešákem :-) Ptal se nás jestli máme rády túry - to co jsem odpověděla já, to snad tady ani nemusim psát :-) a Alina řekla, že jenom někdy... Zpáteční cestu jsme šli jinudy - ještě více strmější cestou, zato jsme byly dole během asi 20 minut. Zde jsem našla 2 kešky :-)
Domů jsme přijely přesně na začátek hokeje, takže tu dnešní nádheru sleduju, i když vyrovnávací gól jsem neviděla, protože jsem si šla ohřát to co bylo dnes k obědu.

Volná neděle

No tak to je skvělý... po dlouhé době společná volná neděle a dokonce neprší :-D Přesto že jsme šli spát pozdě, tak jsem se probudila asi v 7.00, chvilku jsem se válela v posteli a pak začala vymýšlet co podnikneme. Takže jsem v 9.00 vstala, dala snídani a čekala na Alinu až se probere ze zimního spánku. Vymyslela jsem krátký výšlap na jeden kopec, odkud by měl snad být pěkný výhled. Jenže od rána mě trápí jaksi určité střevní potíže, víc to rozvádět nebudu, protože nevim, kdo všechno si čte tyhle stránky :-D

No takže Alina vylezla z kutlochu v 11.00, nasnídala se a pak jsem za ní zašla, jestli má nějaký návrh. Všímejte si, že jí dávám volné pole působnosti, že se může rozhodnout pro co chce ona, jenže ona hodí nezaujatý výraz a řekne, že neví kam jít, že nad tím ještě nepřemýšlela... Sakra, kdy to chce vymyslet???!!! No vzhledem k tomu, že jsem se nehodlala zdržovat a chtěla využít počasí, dokud neprší, tak jsem nadhodila výlet na Vårlivarden. Tak se zvědavě zeptala, jestli je to náročné... no je to do kopce, tak co jí na to mám říct. Tak jsem řekla, že to bude jen taková 1,5hodinová procházka. Když jsem si myslela, že bychom mohli vyrazit co nejdřív, tak řekla, že ale ještě potřebuje se připravit, nebo já nevim co potřebuje ještě dělat a že můžem vyrazit ve 13.00, to jsem zase já nadhodila teda ksicht, ale udržela se a řekla, že je mi to jedno. No nakonec tedy řekla, že ve 12.30. Aaaa, dost jsem utrpěla, protože jsem vážně měla představu, že když budeme mít konečně společné volno, tak že ráno (až se samozřejmě dosytosti vyspíme, ale rozhodně ne těsně před polednem) vstaneme a vyrazíme a budeme pryč pokud možno větší část dne. To jsem se ale asi přepočítala. No nenadělám nic. Odpoledne držte palce našim klukům, jinak bude rozhodující úterní utkání s Norskem - a to budou tedy nervy :-D Ne že bych nevěděla komu fandit :-D ale přeci jenom...

Sandnes

Tak dnes po pěti týdnech máme zase o něco kratší pracovní týden a hlavně společné volno s Alinou. Takže dopoledne jenom klasické krmení, energie, voda. V poledne to samé. A od 12.30 až do pondělního rána volno :-)

Jenže dnes zase prší... Měly jsme s Alinou naplánovaný výlet do Egersundu, kde jsem sice už byla, ale neměla jsem ten foťák a Alina tam nebyla. No vzhledem k dešti jsme vymýšlely alternativní řešení, jediné na co jsme přišly, že jsme jely vlakem do Sandnes, to je takové jakoby předměstí Stavangeru, tam jsme prošly pár uliček a skončily v nákupním centru. Prošly pár obchodů a když jsme vylezly, že pojedeme dalším vlakem zpátky, tak jako na potvoru přestalo pršet, takže centrum Sandnes máme projité dalo by se říci dvakrát, tak to si můžeme odškrtnout :-D Celkem nic extra zajímavého. Však se můžete podívat na rajčeti :-) Ale aspoň jsme nebyly zase celý odpoledne doma jako pecky.

Večer přijede Michal a uděláme si filmový večer s pivkem :-)

Idol

Prší prší jen se leje :-(

Včera jsme docela zmokly, protože práce se z části přesunula ven, takže je to sice lepší v tom, že jsme na vzduchu, ale když prší, tak mokneme a ulička od ovečkárny na pastvinu je jedno velké bláto :-( Práce více méně teď spočívá v neustálem plnění boxů z energetickými granulemi. Po polední šichtě jsme akorát dojely s Alinou do Bryne na nákup, odpoledne Ellen přivezla Inu, která je u nás celý víkend. V poledne odjeli Mats s Geirem na dostihy do Osla, budou se vracet až v sobotu v noci, protože cesta tam je opravdu dlouhá. Maren tu zůstala, takže jsme si s Ellen vyjednaly na večer volno a po večeři (vždy, když je u nás Ina, tak máme palačinky s osmaženou slaninou a marmeládou) jsme vyrazily k Maren, sledovaly jsme u ní finále zpěvácké soutěže Idol (už jsem o tom dřív psala - je to něco jako u nás Česko hledá superstar a soutěžila tam známá Ellen). No a dopadlo to tak, že vyhrála. Druhý soutěžící byl nějaký kluk - velký rocker a ten, když zpíval, tak dělal větší show, takže jsme si myslely, že vyhraje on, ale lidé co posílali sms, asi více ocenily zpěvecké nadání Siri, takže poslali více hlasí jí. Vůbec ve srovnání s naší soutěží (ne že bych to u nás sledovala, ale stačily občas ty reklamy na Nově atd.) je to tady více umírněnější, nedělají z toho takovou show a šaškárnu, prostě z toho nejsou tak podělaný, jasný, že moderátor je něco jako náš Mareš (a to i vzhledově), ale rozhodně nijak moc neprotahujou vyhlášení výsledků atakpodobně. Před 23.hodinou jsme vyrazily směr naše farma.

Předposlední jehňátko

Dnes jsme se probudily zase do zamračené oblohy. Teď spočívá krmení v naplnění kyblíků s vodou, naplnění boxů s energetickými granulemi a nakrmení pěti jehňat mlíkem - voda smíchaná se sušeným mlékem - moc hezky to voní a pokaždé, když to připravuju, tak mám chuť se toho napít :-) Takže v 10:00 máme hotovo, pak akorát ve 12 to samé, pak jsme měly odpoledne volno, protože bylo ošklivé počasí a chvílemi pršelo. Před odpoledním krmením jsme vyvedly hříbě s maminkou ven místo dvou beranů - jo to jsem asi zapomněla kdysi dávno dodat, že dvě ovce co jsou na louce před barákem, nejsou ovce, ale jsou to berani... Odpoledne krmení zase stejné + se narodilo předposlední jehně, takže jsem možná naposledy v životě mu dala výživu, desinfekci a zvážila jehně - bylo černé, ale narodilo se bílé ovci :-)

Pak jsem koukala na hokej, jenže v tom nejlepším - po normální hrací době jsme měli večeři (steak z nějakýho masa - teď nevim jaké, možná doplním později, vařené brambory, brokolice a zase brusinky), takže jsem prošvihla prodloužení a nájezdy, což mě štve. Ale měli by se kluci dát do kupy a zítra a hlavně v neděli s Kanadou předvést, že jsme hokejový národ a že patříme mezi špičku!!!

Protože se po večeři vyjasnilo (ano to je tu docela běžné, že celý den prší, prší, jen se leje a k večeru se vyjasní...) tak jsem Alinu vytáhla na malou procházku. Večer zase obvyklý rituál. Zítra jsme chtěly zase strávit večer s Matsem a Maren, jenže oni jedou zítra na celý víkend do Oslo na harness racing. Takže si asi uděláme filmový večer zítra jenom s Alinou.

Hawk domluvila jsem :-D

Hříbátko

Dnes ve 3:15 se nám narodil další člen naší velké farmářské rodiny :-D Hříbátko - jméno ani pohlaví zatím nevím, ale rodiče jsou naši koně: John Paul's Legacy a Venetian Woman

Dopoledne jsme zvětšili výběh pro ovce a jehňata až k potoku. Práce s krmením ubylo, ale teď zase děláme nějaké úpravy uvnitř. Takže jsme pracovaly celé dopoledne. Odpoledne jsme měli do čtyř volno, pak rychlé nakrmení a pak jsme byli asi hodinu u hříbátka. Je to vlastně zatim jen kost a kůže, prý během 14 dní až se trochu obalí, tak se bude mít i víc k světu :-)

No a ty naše pozdní večeře mě už asi zničí - během dne člověk tak nějak jí když má hlad no takže večer už ani moc chuť k jídlu nemám a to přijde teprve hlavní jídlo dne - třeba dneska jsme večeřeli až před osmou hodinou - lososa s bramborami :-)

Chlebíčky k obědu

Dnes byl opravdu krásný den :-) Ráno jsme začaly o něco dříve než jindy, protože jsme museli vyhnat zvěřinu na pastvu ještě před koňmi (tedy v 8,00). Budíček o půl hodiny dříve byl krutý, ale do tak krásného slunečného dnes se mi vstávalo lehce :-) Ani větřík nefoukal a teplota se odpoledne vyšplhala odhaduju na takových 17°C - bylo to na tričko :-)

Před polednem jsme měly asi hodinu volno, pak jsme vyměnily vodu. Pak mě Ellen trochu naštvala - protože mi neřekla, že oběd bude nezvykle brzy - už ve 12,30. Alina se zdekovala dovnitř, aniž by něco řekla. Takže já si v klidu dělala venku fotky oveček a jehňat a pak se ještě vrátila do ovečkárny pro zapomenutou mikinu - od domu se mi jakože zdálo, že někdo hvízdá a pokřikuje, ale Ellen každou chvíli pokřikuje a hvízdá na psy a ovce, jenže to jsem nevěděla, že to bylo na mě... No stačilo by kdyby na mě zavolala jménem, že? Pak jsem přišla domů a slyšela jsem zezhora cvakat příbory, tak jsem pochopila. 

Tak a teď abych se dostala k nadpisu - k obědu byly jenom místní chlebíčky, které jsme zase od někoho dostaly - jak já miluju naše český chlebíčky, tak tyhle mě teda nenadchly - byly 4 druhy:

- se syrovým lososem - čili sushi - no tak to jsem tedy nepozřela

- s nějakýma mořskýma potvorama - nevim přesně co to je, ale je to takový malý zakroucený růžové barvy

- pak jeden druh s něčím podobným karbanátku - ten jsem zkusila

- a jeden druh s normální šunkou - tak ten jsem si taky dala.

Takže dnešní oběd mě zas až tak neuspokojil, prostě není nad naše chlebíčky s brsalátem :-D

Pak jsme jely s Alinou ke mlýnu, tam jsme poseděly, nachytaly bronz a ve 14,30 jsme byly zase nachystané k práci, protože jsme vyháněly zbytek ovcí a jehňat (tedy z horní části) ven. Takže nainstalovat elektrický plot, nějaké menší úpravy uvnitř, protože stále zbývají 2 ovce, které ještě čekají jehňátka a 3 ovce, které mají čerstvá jehňátka, takže ty ven ještě nemůžou. Práce se nám tudíž o hodně zjednodušila a hlavně teď jsme více při krmení venku, což byla dnes výhoda vzhledem ke krásnému skoro letnímu počasí, ale od zítřka se to má pro změnu zase zkazit, zase má pršet a teploty klesnout zase na 8°C :-(

Pracovaly jsme dnes opravdu dlouho - skončily jsme v 19,30. Pak malá večeře s Alinou na terase :-) A ve 21,00 opět doplnění boxů s energetickými granulemi, kdybych měla počítat, kolik kilo jsem už zvedla kyblíků s vodou a těmi granulemi, tak se nedopočítám, ale určitě to bude několik tun!!! Páni, to budou svaly :-D

Jinak jak jsou ty ovečky a jehňata pod domem a blízko našich oken, tak v pokoji pořád slyšíme mečení - Ellen říkala, že tak ve 4,00 začínají vstávat a taky že jo - dnes mě probudily v 4,30 mečením :-)

Jo a jak dnes pražilo to sluníčko, tak mám samozřejmě spálený obličej a jak jsem si odhrnula vlasy z čela, tak tam mám vypálený pruh :-D

Část ovcí s jehňaty jsou venku :-)

Zapnu počítač a co to vidim??? Naši prohrávají se Švýcarskem??? Doufám, že než napíšu dnešní příspěvěk, tak se to otočí!!!

Dnes nastal den D - ráno jsme nakrmily jako obvykle a pak jsme začaly připravovat opatření k vyhnání ovcí a jehňat v dolní části ven na pastvu. Na pastvině pod našimi okny se tráva krásně zazelenala, takže jsme nejdříve polovinu obehnali elektrickým plotem, nainstalovaly boxy na energetické granule, postavily z kovových plotů uličku z ovečkárny na pastvinu. Před polednem jsme měly akorát volno 45 minut na sváču a pak zase do práce - udělat nějaké úpravy v ovečkárně a KONEČNĚ je vyhnat ven - to bylo křiku, když se mohli všichni pořádně proběhnout a vyběhnout na zelenou trávu. Zase jsme byly celý den v kontaktu s Ellen, něco jsem rozuměla já lépe, něco Alina, takže se tak nějak vzájemně doplňujeme, ale zdá se mi, že konečně vim co mám dělat :-D Pak jsme plynule přešly do odpoledního krmení. Takže od zítřka nám sice odpadlo pokládání podestýlky v dolní části a krmení, protože to mají už venku, ale zase prý je budeme muset vyhánět každé ráno už v 8,00 (takže budu muset vstávat o půl hodiny dříve než doteď :-( ach jo.

Jinak co se týká počasí, tak bylo celkem teplo, ale zataženo, odpoledne i spadlo pár kapek.

Tak příspěvek jsem dopsala a stav hokeje se nezměnil, ale je to dobrý, přes jedny stránky můžu sledovat hokej na čt4, kvalita sice není tak dobrá a občas se tam objeví přes celou obrazovku reklama, ale je to lepší než jenom číst komentáře na netu.

No to snad ne - minutu po tom, co to dopíšu nám Švýcaři dali gól, to je teda bída :-( Fanděte víc!!!

Tak doufám, že se naši klucí vzchopí a budeme bojovat aspoň o nějakou medaili, protože jsem tady všem řekla, že jsme dobří v hokeji, že běžně obsazujeme na šampionátech přední příčky :-D

Geirovy narozeniny

Tak protože dnes měla volno Alina a já měla pracovní neděli, tak bylo jako vždycky docela pěkné počasí - prý nejteplejší den - 14°C. Abych to upřesnila - doteď jsme měly volno vždycky v jiný den a Alina vždycky vyžrala lepší počasí. Takže ráno jsem všechno zvládla do 10,45, pak jsem si dala pauzu a v poledne klasická výměna vody. Protože měl Geir dnes 56. narozeniny, tak byl dnes sváteční oběd ve 14,00. Geirovi jsme dali coca-colové gumové medvídky a čokoládu (to nám poradili Mats a Maren - prý jsou to Geirovy oblíbené sladkosti). Na oběd přijela maminka Geira a Siri a Ina. Ellen uvařila masové koule s hnědou omáčkou, brambory a smetanové zelí, k tomu brusinky. Pak jsme chvilku s Alinou poseděly na terase, protože svítilo sluníčko a bylo vážně teplo. Pak jsem nastoupila na odpolední šichtu. Vzhledem k tomu, že jsem byla stále nacpaná od oběda a trvalo pěkné počasí, šla jsem po krmení na procházku k nedalekému mlýnu - konečně jsem viděla pořádný vodopád - totiž vzhledem k tomu, že v posledních dnech hodně pršelo, tak ten vodopád měl vážně grády!!!
V ovečkárně to už neskutečně smrdí, takže Ellen rozhodla, že zítra jdou ven - zítra a pozítří by snad mělo vydržet obstojné počasí, takže je konečně vyženeme :-)
Po procházce jsme měli dort (byl z jiné cukrárny, takže byl jiný než vždycky a tentokrát mě moc nenadchnul, protože zdál se mi máslový a byl strašně sladkej) - přijeli Ellenin bratr a Geirovy 2 sestry a 1 bratr, všichni se mi představili, ale jejich jména si samozřejmě nepamatuju, zaprvé vždycky si napoprvé jméno nepamatuju a i kdyby jo, tak tyhle norský zkomoleniny skoro ani nerozumim natož abych si je zapamatovala.
Večer jsem zase vyměnila vodu, doplnila energetické granule... ale ten smrad je snad toxickej, to se fakt nedá...

Hokeeej

Dnes jsme poprvé neměli večeři, protože Ellen nějak polehávala, Alina říkala, že se necítí dobře, že je nemocná a že se potřebuje vyležet. Ještě, že jsem si dnes udělala zase nákup a koupila jsem si dobrý chlebík :-)

Po sedmé hodině přijel Michal a začali jsme sledovat utkání Slovenska s Finama. První o co mě poprosil, že se nestihl u nich navečeřet, tak jestli bych mu prý nedala něco k jídlu... haha, no my si sice můžeme vzít v kuchyni co chceme, ale že bysme museli živit cizí lidi... Tak ale vzhledem k tomu, že dnes jsem v naší kuchyni jenom snídala a nic jiného jsem si tam nevzala, tak jsem mu namazala dva plátky tousťáku se salámem :-D

Našli jsme dokonce stránky, kde to dávali ze slovenské televize, takže jsme rozuměli i komentářům, akorát kvalita nic moc. Když začali hrát naši, tak jsme si zapnuli norskou televizi, která ten zápas dávala. Takže Michal sledoval Slováky na notebooku se zvukem a já na televizi naše bez zvuku, protože stejně bych nic nerozuměla. Když měli Slováci přestávku, tak jsme pustili náš hokej na čt4 - je to zprostředkovaně přes ruské stránky, takže kvalita taky nic moc. A vzhledem k tomu, že tady u nás ve sklepě není moc dobrý signál na net, tak se to dost sekalo, i když Michal říkal, že to nemusí být signálem, ale spíš tím, že to někdo zprostředkovává na ten web z české televize.

Jediný hokej, který jsem mohla vidět celý a oni se naši teda zrovna moc nevytáhli... Příší utkání v základní skupině všechny začínají v 16,15, takže to nestíhám, protože od 16,00 pracujeme :-(

Nákupní horečka a deštivý volný den

Dnes jsem se probudila a pro změnu zase bylo zataženo a vypadalo to, že každou chvíli začne pršet, než jsem se vypravila, tak samozřejmě pršet začalo. Vzhledem k tomu, že jsem musela sehnat dárek pro Geira, tak jsem jela nejdřív do Bryne, no a protože bylo hnusný počasí - ideální tak akorát na nákupy, jela jsem do nákupního centra a prošla obchody. Těch pěkných věcí co jsem tam objevila, mít tak víc peněz, to by se to nakupovalo. Tak jsem si akorát pár pěkných kousků zkusila a pak je zase vrátila do regálu. Jediný co jsem si koupila byla turistická mapa tady té oblasti. Konečně nějaká pořádná turistická mapa, ne jenom ty reklamní brožury co mám. No pořádná... z našimi turistickými mapami se to samozřejmě srovnávat nedá a to ani kvalitou ani cenou (150NOK!!!). Pak jsem se spíš tak projela autem. Vyjela jsem na jeden kopec a že se tam projdu - šla jsem pustinou, jenom pastviny a kameny, jedno jezero a když jsem šla, šla, šla a nikde nic zvláštního a pak se ty cestičky najednou začaly moc rozvětvovat, že jsem se bála, že bych se tam mohla zamotat, tak jsem se radši otočila a šla zpátky - dobře jsem udělala, protože v tu chvíli začalo pršet, takže než jsem došla k autu, byla jsem mokrá - tedy jenom stehna, protože jinak jsem měla návleky a nepromokavou bundu, ale i na těch stehnech to studilo. Protože bylo ještě brzy a mě se nechtělo vracet, tak jsem se dojela podívat ještě na jedno místo - pořádný les, kde by určitě rostly houby, kdyby bylo větší teplo - všude strašný mokro, jezero, potůčky, tak jsem se tam zase trochu prošla a pak jela domů.

Večer přijede Michal a budeme se prát jaký hokej budeme sledovat, jestli Čechy nebo Slováky :-D

Naše trojčata

Dnes jsem se probudila v 5,00 protože mi na okno bušil opět déšť a fičel vichr. V tomto duchu pokračuje celý den. Ráno jsme nakrmily a když jsem šla naposled před odchodem zkontrolovat zbývající 4 ovce, které ještě neporodily, viděla jsem, že jedna zrovna rodí. Tak jsem to pozorovala a když jsem viděla dvě nožičky a hlavičku, tak jsem věděla, že to bude v pohodě. Ellen spala, takže jsem jen přihlížela. Pak jsem podle listu zkontrolovala, že ovce bude mít 3 jehňata, tak jsem se trochu zhrozila. Pak přišla Alina, přinesla foťák, protože jsme si chtěly natočit porod v přímém přenosu. Další jehně šlo nožičkama napřed a než jsme si stačily všimnout, že jsou to zadní nožičky, tak jehně vypadlo samo - hurá - šlo napřed zadními nožičkami a přesto šlo samo, takže paráda. Třetí jehně vypadlo posléze také samo, jen jsem mu trochu pomohla. Vše jsme zvládly samy, Ellen přišla až když jsme měly hotovo s medicínou a vážením. Teď když jsem si myslela, že už vše máme za sebou, tak jsme samy přivedly na svět trojčata :-) Úžasný pocit :-)

Protože dnes celý den prší, tak jem 3,5 hodiny během dne využila na lenošení a surfování na netu a žranici :-D

Odpoledne jsme akorát nakrmily, daly novou podestýlku - slámu.

A za chvíli jedeme k Maren a Matsovi na večeři a posedět s nimi. Zítra mě čeká volný den a pro změnu má OPĚT pršet. Ach jo - prostě o těch mých volných dnech mám na počasí smůlu. Takže ještě nevím co budu dělat. V neděli má Geir narozeniny 56, takže musíme s Alinou vymyslet, co mu koupíme - neco levného, ale co ho potěší...

U Maren a Matse jsme měly k večeři tady tolik oblíbené lasagne se zeleninovým salátem (ledový salát, kukuřice v nálevu, kompotový ananas, okurka a zakysaná smetana). Zapila jsem to půlkou piva, přiznám se, že to bylo asi tak v 19,30 a my od nich odjížděli asi v 22,45, no a je tu povolený limit 0,2 promile, takže bych myslim, prošla úplně v pohodě.

Pak jsme hráli televizní hru, jmenuje se Wii - jsou k tomu takové ovladače a člověk si vybere jeden ze sportů (box, bowling, golf, tenis, basebal) a rukou s tím ovladačem dělá stejné pohyby jako při opravdovém sportu - je to asi takový novodobý způsob sportování. Mě nejvíc bavil bowling, ale jinak mě to nějak extra nenadchlo. Pak jsme sledovali Idol (je to něco jako u nás Česko hledá superstar) - všichni to žerou, protože tam je nějaká známá Ellen a už je ve finále. Mě se nejdřív zdála jako stejně stará jako já ale když jsem se dozvěděla, že jí je 17, tak jsem se zděsila - tady se tak těžko odhaduje věk lidí, většinou jim tipuju asi tak o 5 - 10 let víc. Nevim čím to je.

Další Kumla

Dnes bylo jenom klasicky krmení, položení nové podestýlky, výměna vody, takže ráno práce celkem na hodinu, pak dvakrát keep an eye, v poledne výměna vody a pak volno do 15,30. Tak jsme s Alinou dojely do Bryne vybrat první penízky z našeho norského účtu (2000NOK, takže mi na účtu zbylo 1774NOK), udělat si nákup - potřebovala jsem šampón a sprcháč - oboje bylo v akci, tak jsem ušetřila - šampon Loreal za 21NOK, což pak v přepočtu vyjde tak nějak stejně jako u nás, takže ne 3,5krát dráž. Taky jsem konečně po dlouhém hledání objevila strouhanku. To co jsem se snažila nastrouhat na struhadle z těch tvrdých baget, nedopadlo moc dobře, tak jsem jí radši koupila. Odpoledne jsme akorát přemístily jednu ovci. Abych to shrunula, tak teď zbývá porodit jedna ovce v dolní části a 4 ovce v horní části. Ani jsme se nenadály a opravdu během těch dvou nejrušnějších týdnů v dubnu porodily téměř všechny ovce, takže máme něco kolem 250 jehňat, strašně se mi pletou pod nohama, už jsem je několikrát málem zašlápla.

Dnes s námi večeřeli Mats a Maren, Ellen je pozvala na Kumlu, protože to prý ještě nikdy neměli. Už jsem si i na to jídlo celkem zvykla a asi ho uvařim doma až se vrátim, abyste poznali typické norské jídlo!!! :-D

Dneska využíváme nabídku od Ellen, že za nás večer vymění vodu a jedeme k Maren a Matsovi na návštěvu. Ještě musim naladit na naší televizi nějaký sportovní kanál, kde budou dávat MS v hokeji, abych to mohla sledovat. Zítřejší zápas asi nestihnu, ale sobotní chci určitě vidět, tak doufám, že se s Michalem domluvíme na společném sledování, protože Slováci hrají zápasy vždy tak nějak skoro souběžně s námi (snad vždy začínají o hodinu dříve).

Jinak dnes počasí pěkné - polojasno, vítr skoro nefoukal, teplota tak kolem 10°C.

Změna programu: nakonec jsme k Maren a Matsovi nejely, protože nám napsali, že by se jim to víc hodilo zítra, že by nás pozvali na večeři. Takže jsme si s Alinou sedli u ní v pokoji, klábosily a pomohla jsem jí dopít australské víno, které je asi nejlevnější, co jsme ve Vinnmonopolet našly a kupodivu je opravdu dobré :-)

Co je toto za počasí???!!!

Prší prší jen se leje a do toho fouká vítr. Dopoledne jsme pracovaly až do 13,00, takže jsme si docela mákly, odpoledne jenom krmení. K večeři rýže (konečně něco jiného než brambory :-) a nějaké masové nudličky ve smetanové omáčce, k tomu zeleninový salát a brusinky. Tady se vůbec dost používá smetana. Za chvíli máme ještě dezert - zase to vařené mléko s karamelem a šlehačkou :-) Mňam :-)

Tedy občas mi jde z práce hlava kolem - jeden den je to tak a druhý den jinak... Alina se na můj vkus žene do určitých pracovních aktivit, do jiných zase ne... 

Dnes jsme našli další mrtvé jehňátko.

Dnes nám Ellen řekla, že když budeme chtít od teď večer někam jít, tak že za nás v 21,00 vymění vodu, že už není tolik práce :-)