Vzhledem k tomu, že jsem se z pátku na sobotu moc nevyspala, tak jsem šla včera spát hned po večeři (která byla asi v 8 večer) a po shlédnutí pátečního dílu Vyprávěj, tzn. v půl desáté. Spala jsem až do půl osmé :-D
Den začal vzkazem od Ellen, co mám udělat, protože ona spala. Jelikož dneska jsem pracovala sama, tak mi ranní krmení trvalo asi dvě hodiny. Už když jsem dávala vodu ovečkám v dolní části, tak se mi jedno jehňátko nezdálo - vůbec se nehýbalo. Vše jsem udělala a ještě jednou zkontrolovala to jehně - no a už bylo pozdě - už bylo tvrdé... Strašný - jsem do něj dloubla a bylo jako kámen... brrr. Chtěla jsem tedy jít vzbudit Ellen, protože přeci tam nenechám ležet chcíplotinu. Jenže v tom jsem si všimla, že jedna ovce začíná rodit, tak jsem jí chvíli pozorovala, abych zjistila v jaké je to fázi a ejhle opakovala se páteční situace, kdy Ellen odjela pryč - a to ta, že jsem neviděla nožičky, ale ocásek - a to je špatně, protože tak se jehně samo nenarodí, ale musí mu Ellen pomoct, takže jsem sehnala Ellen. Ta si vzala rukavici a jehňátko vytáhla, další vypadlo už samo. Hned jsem Ellen řekla o mrtvém jehňátku a ona, že třeba jenom spí, když jsem jí řekla, že je tvrdé, tak to šla zkontrolovat a měla jsem pravdu. Příčina smrti - ovce ho zalehla a udusila. Teda to je strašný - vlastní matka zalehne jehně.
Pak jsme provedly nějaké úpravy v ohrádkách, stěhování. Ellen poté vezla krmení pro ovečky venku a když se vrátila přivezla mrtvé černé jehně, takže venku na pastvině už je jenom šest černých ročních jehňat. Příčina smrti - nějaké problémy z žaludkem. Prý se to každý rok stane tak 2 - 6 ročním jehňatům nebo ovečkám. Jinak každý rok se narodí nebo uhyne tak 15 nových jehňat. Nevim přesně jaká bilance zatím je, ale řekla bych tak do deseti kusů.
Má ranní směna skončila ve 13:00. Ellen řekla, že odpoledne by měl být klid, že se má narodit akorát jedno jehně a že to zvládne, že jestli chci jet někam na kole (když bylo dnes tak krásně - sluníčko, skoro jasno, teplota kolem 10°C, akorát stále docela vítr). Já na to, že včera jsem měla docela náročnou túru a že si radši odpočinu, abych šetřila síly, protože teď budu pracovat 7 dní v kuse.
V době volna jsem mimo jiné připravila bagety na strouhanku. Abych to vysvětlila. Včera jsem v obchodě hledala něco, co aspoň trochu připomíná naše rohlíky nebo housky, z kterých by se dala udělat strouhanka (už jsem se rozhodla, že budu dělat řízky s kaší - na tom snad nic nezkazim a taky na to seženu všechny suroviny, tedy až na tu strouhanku....). Takže jediný co připomínalo naše bílé pečivo, byly francouzské bagety, ale ne čerstvé, ale pouze balené určené k dopečení doma, takže jsem je dneska rozpékala a teď mi tvrdnou u mě v pokojí :-D Tak jsem zvědavá jaká z nich bude strouhanka...
Odpolední směna proběhla v poklidu, krmení mi trvalo hodinu a půl. Narodily se další dvě jehňata - od speciálního plemene (jméno nevim, ty norský názvy nebo některá slova si prostě nejsem schopná zapamatovat) s rohama, které potřebuje klid a nesmí u toho být lidé, prý je to nějaké plemeno zvyklé žít venku, kde taky rodí bez lidské pomoci. Poté jsme si vybraly z menu čínské restaurace dnešní večeři. Koukly na závod, který jel Geir a po jeho suverénním vítězství jsme jely s Ellen do Bryne pro jídlo. Ellen vybrala i dezert od Číňanů - smažený banán :-D Hned jsem si vzpomněla na výlet do Ostravy :-D Po večeři jsme si ho daly i s vynikající norskou zmrzlinou :-) Nebylo to tak sladký a bylo to výborný :-) Pak jsme koukaly na další závod, který jel Geir a zase vyhrál :-)
Když jsem přišla na večerní směnu, našla jsem čerstvé jehňátko, ale bohužel bylo opět mrtvé a na svět se klubalo další. Hned jsem běžela pro Ellen. Prý se toho bála, protože když má ovečka první rok více než jedno jehňátko, tak je to vždycky problém a nedopadne to dobře. Druhé jehňátko bylo v pořádku. Když jsem ve spodní části měnila vodu, úplně jsem měla strach koukat po všech těch jehňátkách, jestli neni zase nějaké mrtvé... Když jsem byla hotová z vodou a myslela jsem si, že můžu jít domů, tak začala jedna ovečka rodit, než jsem se stačila otočit, bylo první jehně venku :-) Pak jsme šly do horní části přeuspořádat jednu ohrádku a když jsme se vrátily dolů byly venku už všechny tři. Vytvořily jsme pro ně ohrádku. A provedly jsme adopci - a to tak, že jedno z těch tří jsme okamžitě po vylíhnutí přenesly k té ovci, která nahoře porodila to první mrtvé jehňátko. Večerní směna mi skončila ve 22,30. Je to strašný, doma by mě nikdy nenapadlo, že bych někdy mohla pracovat takhle dlouho do noci, ale tady mi to ani nepřijde, prostě jdu v devět vyměnit vodu - říkám si, že se ještě před spaním trochu provětrám a když zrovna ovečky začnou rodit, tak tam zůstanu s Ellen.
Pár postřehů:
- některý ovce nesnášim, jsou natvrdlý, vždycky leží tam kde mi nejvíc překážejí, hrnou se za krmením hlava nehlava, užírají jídlo ostatním ovcím, které ho mají v kyblíku, někdy nevypijou vůbec nic a někdy se zase vrhají po vodě, že by snad snědly i ten kbelík
- jehňátka, když pijou od mámy, tak přitom roztomile vrtí ocáskem :-)
- no už to u těch jehňátek pěkně smrdí - a já si pořád říkám, co mi to připomíná a je to přesně ten stejný čmuch, když jsme měli jehněčí maso... no nevím, jak mi bude příště chutnat jehněčí - jestli už na to nebudu spíš alergická
- úplně první jehňata, který se narodily někdy už nevim kdy, jsou už pěkně velký, už je ani skoro nezvednu
