Častý problém, aby Kubík usnul když se mu chce, sám dokáže usnout maximálně jednou a to nejlépe hned ráno. ale spí třeba jen půl hodiny, pak je 45 minut vzhůru a už je zase otravný a nic nechce ale znovu usnout nedokáže, buď k němu člověk musím pořád chodit třeba hodinu a pak usne zase na půl hodiny. v poledne je to stres aby spali oba tak nějak aspoň hodinu stejně abych měla chvíli čas na odpočinek. někdy se zadaří i déle, ale poslední dobou spíš ne a jen co jde spát Matýsek tak se Kubík budí a naopak. pak už třeba zase za hodinu nebo hodinu a půl je Kubík otravný a brečí, a jak je u nás vše slyšet tak samozřejmě budí Matýska (nejhorší je to když je muž po noční takže ten spí v ložnici takže tam nemůžeme a z obýváku do pokojíku je to slyšet jako bysme byli v jedné místnosti. nevýhoda že Matýsek je naučený spát v tichu a po hodině spánku ho často ruch budí. No a nejpozději v pět začíná Kubíkovi kolika, takže pak už denní spánek nedá takže ho musím už jen nosit na ruce a houpat nebo nějak zabavit, v 6 koupeme a pak zase řev dokud neusne. když nevyjde krmeni tak po hodině spánku se budí s hladem, takže je zase vzhůru. no a pak ty neustálé změny časových intervalů krmení, člověk neví kdy bude mít hlad, kolikrát nechce nic ale přesto brečí, spát neumí usnout ani se nenechá uhoupat a jako chodit s ním doma v nosítku mě fakt nebaví. nehledě na to že mi po nošení zase vystupují žíly, které se jakžtakž po porodu zatáhly... No Matýsek s tím usínáním už mi taky pěkně pije krev, když jednou po oběd nespal tak ve 4 usnul v autě na 20 minut. a večer stejně nechtěl usnout. Takže fakt peklo přemlouvat ho každý den v poledne i večer aby spal. Prostě jsou hrozné výkyvy, když náhodou oba spí tak jsem v pohodě i když v hloubi mozku pořád hlodá kdy se kdo vzbudí, resp. Matýska až tak neřeším. Spíš toho Kubíka aby se nebudil moc brzy aby pak svým řevem nebudil Matýska, prostě spánek, problém číslo jedna. No a pak to Kubíkovo hekání a tlačení, přes den se zdá kolikrát že prdí celkem v pohodě, ale v noci to asi nejde a tak heká a budí ho to no a k ránu kolem té čtvrté má teda vyprazdňovací hodinku, takže vstávačka, teď podruhé jsem použila po masáži bříška kyblíček a je to teda lepší když se vykadí do kyblíčku a má čistou prdelku a já to pak spláchnu do WC než že toho je plná plína. ale je to prostě proces na půl hodiny a pak zase než usne, kolikrát prostě nevím jestli má hlad nebo ne, protože v noci se budí tím hekáním a to znamená že má hlad, protože když mu dám flašku tak ji celou vypije ale jindy zase ne, tak kdo se v tom má vyznat, pak to vylévám a stojí to takových peněz... no takže jsem ze všeho tak na nervy, a strašně se střídají okamžiky (kterých je zoufale málo) kdy jsem jakž takž v pohodě když Kubík spí na balkoně, ale někdy s tím tak nadělá, že k němu celé dvě hodiny chodím co deset minut protože tam štěká a prostě asi nespí. nevím proč to prostě nemůže fungovat vždy, prostě mi vadí, že se nemůžu na nic spolehnout a nic si naplánovat. fakt problém... nejhorší jsou asi rána protože to je stres kdo se kdy vzbudí a kdo koho vzbudí a jestli zvládnu obstarat oba najednou aby nikomu nic nechybělo. A hlavně představa celého dne přede mnou kdy musím fungovat na 100% ale jsem nevyspalá... blbý jsou večery a ty Kubikovy záchvaty řevu... kdy Matyska nebaví být samotného v obýváku, televize ho nezajímá...

Prostě už se těším minimálně za rok nebo spíš dva... já pořád posouvám kalendář očima dopředu.

Když Kubík spí tak si vyloženě užívám chvilky s Matyskem když teda nepotřebuji něco udělat. A modlím se aby Kubík spal co nejdéle, prostě aby ta krásná chvíle neskončila... absurdní...

Často vlastně ani Kubík nespí když si myslím že spí, jen je prostě v kočárku nebo v postýlce ticho. Takže si fakt myslím že trpí nedostatkem spánku. Možná proto ty večerní záchvaty řevu. Abych měla chvíli klid nebo čas pro Matyska tak ho tam prostě kolikrát nechám jen tak ležet dokud se neozve.

Myšlenky posledních dní a týdnů

 Myslela jsem si že s koncem šestinedělí odejdou i moje poporodní deprese, bohužel to vypadalo tak jen pár dní a pak už zase vše jak na houpačce. jako nejhorší jsou ty extrémní výkyvy, když Matýsek i Kubík spinkají, tak je to pohoda (i když v hloubi mozku tam hlodá hlodavec, kdy se asi tak kdo z nich vzbudí a jestli to bude dostatečné) ale to jsou chvíle kdy si trochu oddychnu, pořád se snažím na chvíli usnout nebo si aspoň lehnout. Samozřejmě něco poklidím, ale nic velkého, abych nedělala hluk... Pak jsou ale okamžiky, kdy po mě oba něco chtějí nebo už je vše na hraně a musí jít oba spát a tak lítám od jednoho k druhému a trvá to třeba hodinu než oba usnou. Dny se tedy pekelně táhnou, ráno si říkám, sakra 6 hodin, to bude dlouhý den, kolikrát budu muset Kubíka uspávat (pravidelně tedy celkem lehce usne první spánek hned ráno, pak už s tím dělá drahoty a i když je na něm vidět, že by spal tak nezabere nebo to trvá i hodinu a pak spí 5 minut. I při prvním ranním spánku nespí dlouho, těžko říct jak dlouho protože vydrží být v pokoji ticho a já ho nechodím kontrolovat každých 5 minut... Pak už zbytek dne bych řekla že potřebuje s tím uspáváním pomoct, takže kočárek, nosítko, kočárek na balkoně... nejhorší je to když se odpoledne probudí moc brzy a nedaří se mi ho už doma uspat a tak se to táhne až do koupání a pak jsou cca půlhodinové brečící scény, které trvají řekla bych už měsíc a pořád nevím proč. Těším se na dobu až to přejde. Vubec se těším na dobu až přejdou prdíky, vyprazdňovací problémy (kadí jedině okolo čtvrté hodiny ranní a to jen po mé pomoci - čili masírování bříška a přitlačování nožiček k bříšku, často musím použít rourku), a velký počet uspávání během dne. Pak se těším až nebudeme potřebovat všechny ty miminkovské potřeby jako vanička, teď zrovna mě nic jiného nenapadá, ale během dne narazím na několik věcí co se těším až je uložím do sklepa nebo až je prodám... Těším se až bude Kubík aspoň sedět, až mu budou něco říkat aspoň trochu Matýskovy hračky, a nejvíc se těším až budou oba kluci spát celou noc... máme před sebou tudíž dlouhou cestu... Pak se taky těším až budou kluci mluvit a člověk se s nima aspoň občas na něčem domluví, jasně budou odmlouvat, ale bude tam aspoň z mé strany snaha vykomunikovat co budu potřebovat a snad od nich odezva jestli souhlasí nebo ne... Takže tedy suma sumárum toto období si opět téměř vůbec neužívám i když každý říká ať si to užívám, ale já myslím, že Matýsek sice teď pěkně zlobí, ale prostě už je to tak nějak z mého pohledu pro mě přijatelnější i to jeho zlobení (to je asi u dětí - kluků normální ne?) než řešit proč Kubík pláče, proč se nemůže vykadit, jestli chce spát nebo ne atd... Jako Matýsek mi pije krev když často hučí, kňučí a člověk neví proč, pak se taky dost vzteká když po něm někdo něco chce a on to nechce. Ale zatím jiný vyjařovací prostředek (řeč) nemá, že tak prostě musí hučet. Taky se těším až bude aspoň lepší počasí, letošní zima zase stojí za starou bačkoru a ještě k tomu pořád hrozně fouká a to už mi leze krkem... takže jak? před dvěma roky jsem si tu taky dost stěžovala hlavně ohledně spánku a s tím je to tedy pořád stejné ne-li horší protože už to trvá tak dlouho... ale aspoň některé problémy miminkovského věku už Matýska netrápí, teď nás zase trápí že má pořád plínu a nočník dost sabotuje, pro začátek by mi stačilo kdyby chodil do nočníku kadit, ale to je zatím úplně bez úspěchu. Jak někdo říká, než půjde do školy tak ji mít nebude, no jasně, protože jinak by ho tam nevzali... 

Nevím jak to udělat, během dne si sem chci tolikrát odložit tolik myšlenek a když se dostanu k tomu to napsat, tak myslím že toho většinu zapomenu. Tak jo, jdu na chvíli spát. Jak já nenávidím to noční vstávání... a brzké ranní probuzení...

 Máme za sebou dvě noci kdy jsem byla na kluky sama. Masakr. První noc ještě jakž takž šla. Kubík se vzbudil až ve 2 a pak v 5 Matýsek se budil na začátku noci a pak k ránu tak jsem myslím spala lépe než dnes. Dnes jsem spala maximálně 2 hodiny. Zkloubit spaní přes den všech tří chlapů je náročné ale musíme to nějak  zkoušel a vychytat jak to bude nejlepší. Pohoda je když je venku hezky a můžeme jit ven ale jak bude hnusně tak je to trochu blbý. Dnes k ránu jsem toho měla fakt plný kecky když se oba kluci vzbudili v 5, Kubika jsem krmila a do toho Matýsek začal kňučet. No nějak jsem je obstarala ale výsledek byl že oba byli v 5,45 úplně vzhůru a v 6 jsme vstávali...bože to je týrání...už bych fakt potřebovala aspoň pro jednoho odvar z makovic nebo něco po čem budou spát celou noc... Hele u toho Kubika mám očekávání že začne spát celou noc dřív než Matýsek. Jestli vychytame UM a odezní ty jeho prdy a neschopnost se sám vyjadit tak snad bude spát. Hele ty deti si fakt dělají co chtějí a já si na to ještě za dva roky nezvykla asi i kvůli tomu že Kubík je na UM a má ten picí režim fakt jiný než Matýsek a taky spí tak různě. S Matyskem jsme v tomto měsíci chodili dvakrát denně s kočárkem na dvě hodiny a to byl jediný jeho spánek přes den. Kubík spí tak nějak jak dlouho chce a kdy chce. Spaní přes den je mi ale fakt jedno. Chci aby oba spali nějak normálně v noci. Chtěla jsem toho napsar víc ale teď už zase nevím...

Tak jen zmíním že teď dáváme už týden Hipp HA a do toho Enterol Kapky a heřmánkový čaj 3 lžičky a sice musím v kakání pomoct že mus masiruju bříško a tlacim nohy k bříšku aby se vykakal ale aspoň to nejsou tuhé bobky bože ať už to jde aspoň takhle. Chtít aby kakal v jinou denní dobu než ve 4 ráno je asi nereálné ale bojujeme a zkousim co se dá. Dnes dám Kapky a čaj až navečer a uvidíme co to udělá. Psycho taky je že občas si dudlík krásně vezme a uspí ho to ale často když mu ho rvu a chci aby spal tak nespí. Těžko se proste smířit s tím že od 3 hodin od rána do šesti nechce spát... kor když třeba večer je taky vzhůru dlouho od šesti nespí a usne třeba až v devět  nebo půl desáté...

Matysek u babicky a dedy na chatě

 Muž má víkend noční a Matýsek jel s prarodici na chatu. Já sama v Sázavě. Kubík spí jak miminko. Přes den. V noci asi moc ne. Ale já jsem tak unavená že jsem to trochu zaspala. Jako byla jsem každou chvíli vzhůru ale pak jsem hned usnula. Kubík pil 3x za noc. Jako to je dost. Nebaví mě tolikrát dělat UM a mýt lahvičku. Ale co se dá dělat. Párkrát když se vzbudí brzy tak se snažím uspat dudlikem. Ale k ránu ho asi trápí bříško,prdy a kakání tak to už moc nespime. Ráno se vzbudil v 7, chvíli zábava, masáž, krmení a pak se zdá že chce spát tak se zachumlá do deky a usne a takto spí s pár probuzenim 4 hodiny. Pak zase krmení, masáž, hra a do hodiny zase spí a spí hodinu a pul. Pak opět to samé ale bříško ho hodně bolí tak tlacime a musí se vykadit. Pak dobrý ale po chvíli je zase otrávený a chce spát. To volá kamarádka jestli nejdeme ven tak nás obleknu a jdeme do kočárku, tam spí, chvílemi se probudí ale za chvíli zase usne. Po příchodu domu spí pořád dál. Čekám že v noci bude víc vzhůru... No co se dá dělat... jsem zvědavá jak dlouho takový režim potrvá.  Nebo jestli ho nemám přes den začít budit a jestli by v noci nespal lépe... pár dní tomu dám a uvidím jestli se nesrovná sám. Přes den takovou pohodu jako dnes jsem snad nikdy neměla. S Matyskem vůbec. A s Kubikem zatím taky ne. Zdá se že usínání s dekou přes obličej je dobrý způsob.

Spánek

 Já ten spánek deti fakt nejsem schopna pochopit ani po dvou a čtvrt letech a ani s druhým dítětem... proč moje děti mají takový problém usnout když jsou nakrmeny (pozor dokonce umělým mlikem), když mají suchou plinku a když 2 hodiny ležím vedle něj a mám čas jen na něj. Proste sebou pořád musí šít a hýbat se a otevírat oči aby mu náhodou něco neuteklo. Jednou chce deku na hlavu aby zavřel oči pak zase mu to vadí. Jednou usne v tichu Jednou mu to vadí. To už se fakt nedá. To je na blázinec. Fakt že jo. Třeba bych to s druhým až tak neřešila ale když on je vidět že fakt zabírá ale nemůže zabrat pořádně a pak nespí prostě a vydává různé zvuky. No a to ruší zase toho staršího, který je citlivý na hluk ve spánku. Aspoň teda někdy určitě. Někdy mu to nevadí ale často jo. A panelákové zdi prostě jsou panelákové zdi. Všechno slyšet jako bys byla ve stejné místnosti... jako doufám že tohle období brzy přejde a bude spát Kubík tak nějak normálně nebo nevím co je normální. Už že mě všichni blízcí dělají blázna. Asi už fakt jsem. Tak doufám že se doziju věku svých kluků kdy s nima bude sranda a budou spát už jen celou noc od osmi aspoň do sedmi. Kéž by. 

Tak jsem si dala dva panáky rumu do čaje a nic. Dnešní spánek celý den Kubík téměř bojkotoval. Nebo mě to tak přišlo. Ráno vzhůru od 5, pak spánek v autě pul hodiny. Pak doma asi tak třikrát 20 minut. V půl čtvrté jsem s ním šla ven v kočárku. Spal pak ještě doma do sedmi. Absolutní bojkot režimu ale nechala jsem ho teď je půl desáté a ještě podle mě nespí. Nejdřív teda řev ale když šel spát Matýsek tak jsem ho dala do postýlky pod kolotoč a byl ticho. Stihla jsem se umýt a když jsem přišla so ložnice v domnění že spí, tak na mě koukal. Od té doby se tu kroutí a heká. Prý si toho nemám všímat a mám spát ale mě to vadí a nejde mi usnout. No moje chyba. Tak čekám co z toho bude a kdy začne knourat že má hlad.