Jak jsem se vzdala kojení

Nějak se mi nechtělo kojit každou hodinu. Kubík je fakt hladovec a po zkušenosti s Matyskem že věčně vřískal a nejspíš určitě z hladu, jsem to nechtěla znovu zažít. Nehledě na to že když chodím s Matyskem ven tak než se vypravíme tak je to hodina a Kubík už by byl zase hladový

Jako ne vždy ale prostě po prvních pár dnech kdy se kojil každou hodinu a já cítila že v těch prsou nic není jsem dala první flašku na zkoušku a on si ji krásně vzal, vypil ji a usnul. No a tak jsem postupně zvyšovala dávky protože jsme šli ven a já potřebovala aby spal aspoň 2 hodiny, Pak jsem zase jela k doktorce a chtěla jsem aby to celé prospal.  A nechtěla jsem kojit někde venku nebo v nemocnici. Pak jsem to zkusila na noc jestli bude dele spat. No a tak se moje mléko začalo ztrácet víc a víc což jsem samozřejmě čekala ale doufala jsem že to nebude mít tak rychlý konec. Dnes už přes den si nevzal pořádně z prsů ani jednou,doufám že v noci si jednou vezme. Ale prostě to mléko mizí. Takže se obávám že do týdne je úplně po kojení. A je pravda že v noci po flasce spí I 4-5 hodin první spánek a po kojení se probudí nejdéle za 2 hodiny... takže myslím že kojení jsem si uzila s Matyskem ale teď chci zkusit jestli to UM má vliv na spánek jak se říká. Samozřejmě to UM není extra výhra že jsem zkusila dvě a týden vždy po nich pěkně kadil a pak ho to ucpalo že se nemohl vykadit... ale to kojeny Matýsek se taky nemohl vykadit, používala jsem rourku. Na Kubika taky a přiznám že už jsem na to neměla žaludek. Taky jsem zase hned po pár dnech řešila prdíky co jsem zase snědla že tak brečí, že ho bolí bříško a tak. Už si chci dát kofeinovy kafe a neřešit jestli po tom spí nebo ne. Taky nechci pořád koukat co můžu sníst a co ne aby neměl alergickou reakci a v neposlední době občas si asi už budu potřebovat dát panáka nebo skleničku abych to všechno zvládla a nehroutila se každý den z toho jak to nezvládám... já vím jsem sobec ale takových děti je na UM a jsou zdravé a možná i spokojenější protože jsou prostě dostatečně nakrmene na ty cca 3 hodiny...

Ne že bych se ho chtěla zbavovat ale taky třeba budu chtít s Matyskem někam jen sama a s flaškou můžu nechat Kubika za nějaký čas Mirovi nebo mamce. Těch důvodu bude ještě o něco víc  ale spíš takový blbosti jako že už chci nosit normální podprsenku a noční košili. Ja vím možná toho budu někdy litovat že jsem se toho kojení dobrovolně vzdala že zas spoustu věcí ulehčí,  ale asi bych s tím bojovala a pak bych možná pořád přemýšlela jestli bych to neměla s UM lehčí a vzhledem k tomu že víc děti neplánuju 😁🙈 tak bych na to už nikdy nepřišla... takže asi tak ve zkratce 😁🙉🙈

1 měsíc

 1 měsíc jsme zakončili tím že jsme presli na jiné UM nutrilon proti kolikam. Od té doby pěkně kaká sám. Ovšem je to zatím jen par dni. Tak uvidíme jak se to bude vyvíjet. Stalensi netroufám být s dětmi sama doma když je muž v praci. Takže zdrhame k rodičům. Ty už nás musí mít asi plný kecky ale stále drží... u našich je to totiž trochu víc pohoda než doma no... mamka Kubika umí uspat a taťka zase zabaví Matyska... o víkendu když byl Matýsek u našich sám tak jsem bojovala s Kubikem sama. Přes den to šlo ale večer absolutní řev dvě tři hodiny než usnul. No u našich jsem pak zjistila že asi potřebuje takový přirozený ruch, mluvení a hučení vláčků.  Nevím. Jaktože tam si v klídku ležel v hnízdu a perince a chvílemi usinal sám od sebe zatímco my jsme v obýváku vedle něj mluvili a Matýsek kolikrát i řval... doma máme asi holt ticho a pustena televize to není asi ono. Potřebuje slyšet naše hlasy.

V šátku máme za sebou už několik procházek a poznatek je že asi základ je aby byl dostatečně nakrmeny což po kojení prostě není, to nevydrží ani dvě hodiny... takže trochu se vzdávám kojení. Uvidíme jak dlouho to ještě půjde udržet, aspoň v noci... teď jsme zrovna doma a Kubík trhá rekord v délce spánku v kočárku. Šel tam v 12,45 usnul téměř hned, v 13,45 se tedy probudil, uhoupat se nedal ale rychle jsem mu dala UM a u toho usnul nechal se přesunout zpět do kočárku a s několika probuzeními spí ještě teď. Vždy stačilo uhoupat. Občas tam tedy chrčí ale zas usne. A to jsem chtěla jít s ním i s Matyskem ven. Tak holt zase ne. Aha jak to píšu tak už ti vypadá na probuzení. Probudil se v 17,15.

Večery pak celkově jsou ubrecene  jenže zatím jsem nepřišla na to proč. Zda se mi že během dne má dostatek spánku, ale večer jakoby byl už z celého dne unavený a tak to ventiluje brekem. Nebo prostě ty prdy trápí hlavně večer protože třeba dnes se vzbudil v kočárku ve 3. Pak chvíli zábava, krmení, poloha na bříšku, pak sám v košíku kde začal docela usínat, zdálo se že bude spát I poté co Matýsek s mužem odešli ven. Jenže nezabral na dlouho, pak stačilo dát dudlika a zase zaviral oči. Bylo to takové jako dopoledne spánek vždy na pár minut pak probuzení a tak asi hodinu. No když v pět už nezabral tak jsem houpala, chovala, skákala na míči, nepomahalo nic. Takže jsem v půl šesté navázala do šátku, nejdříve to vypadalo že nezabere, koukal až skoro když přišel Matýsek z venku tak zabral. Dal takto v šátku asi 45 minut. Vzbudil se v 7 tak jsme vykoupali a hned jsem hi chtěla dát spát. No jo jenže řev řev řeč, flašku nechtěl, až po době když jsem ho držela a tiskla k sobě začal prdět a pak se napil. Pak jsem ho položila do postýlky a šla obstarat Matýska po koupání. Bylo tam ticho. Ale když jsem si tam teď šla pro noční košili tak na mě koukal. Ale je tam zatím ticho tak pryč a nechat ho tam být schválně jestli jako sám usne v postýlce nebo co tam bude dělat...

Poporodní blues

 Kubíkovi se ven ne a nechtělo a tak jsem trpěla až do poslední chvíli s pupkem jako balon. Hrát jsem si už s Matýskem ani nemohla, nemohla jsem vůbec nic a tak jsem už jen čekala a čekala. Samozřejmě jsem musela všechno dělat, ale bylo to utrpení. Shrnutí, druhé těhotenství jsem si téměř vůbec neužila a vlastně jsem celou dobu chtěla ať už je to (nevěděli jsme co to bude) venku. Matýsek určitě trpěl, protože jsem ho nemohla moc chovat, nosit ani se k němu moc tulit, bála jsem se aby mě nekopnul do břicha a aby mi lezl po bříšku to nepřicházelo v úvahu. Takže jak se Kubíkovi nechtělo a jak jsem se celou dobu bála aby to nevyšlo na Vánoce, když termín byl 16.12. tak se samozřejmě stalo. Na kontrole 22.12. v porodnici změřili váhový odhad nad 4 kg, takže bylo rozhodnuto že musí hned ven. Druhý den jsem nastoupila ráno v 7 hodin do porodnice na vyvolání, po příjmu mi dali vyvolávací tabletu a odvedli na čekací pokoj, do půl hodiny se dostavila první kontrakce, pak dva po dvaceti minutách, to fakt bolelo ale aspoň mezi nimi byl dlouhý časový odstup. Pak ale nastoupily kontrakce po pěti minutách a méně a to byl teda masakr. Nepomáhala sprcha, ležení na zádech vůbec nešlo, trochu to bylo lepší když jsem chodila nebo seděla, ale tak nějak nakřivo, protože už to fakt bolelo. v 10 jsem žádala o epidural, ale porodní asistentka řekla, že to už by se ani nestačilo, že je porod pěkně rozjetý tak jsem chtěla vědět kdy porodim jestli do oběda, že déle to nevydržim, to se usmála a řekla že to nejde říct. v 11 jsem volala Mírovi ať si dojde na oběd a přijede, že už to nezvládám. o 9 minut později jsem si uvědomila že vlastně kontrakce jsou každou minutu a trvají 50 vteřin, vlastně trvalá šílená bolest, takže jsem mu volala znovu ať rovnou jede, přijel něco před dvanáctou a to už jsem nevěděla bolestí co dělat, ještě pár kontrakcí ve stoje na závěsu, do sprchy jsem myslím už ani nešla, nebo jo? Nevím. Pak mi praskli vodu takovým hákem, to byla kaluž. No a pak už to jelo, nutilo to na tlačení, takže pár přitlačení v leže na boku, to jsem Mírovi drtila a kousala ruku co si pamatuju. hlavička nechtěla dolů, tak mě donutili tlačit ve stoje asi tři kontrakce opřená a lehátko, to už jsem cítila jak jsem se natrhla a jak hlavička jde dolů, resp. už jsem ji cítila mezi nohama. zvláštní pocit, takže nějak si lehnout na lehátko, pak myslím, že na jednu kontrakci už Kubík vylezl, velkej kluk 4430 g, 54 cm. Ufff mám to za sebou, pak čekání na placentu, ta sama nevypadla jako u Matýska, musela jsem asi dvakrát zatlačit a pak asi zase půlhodinové šití. Jo zapomněla jsem že na porodním sále jsem dostala dýchat entonox což je směs rajského plynu s něčím. Má to utišit bolestivé kontrakce. Mě přišlo že to bylo k ničemu. Nebo jsem to špatně dychala. Aspoň že mi odpustili poplatek za něj. Prý když jsem si stěžovala že to vůbec nepomáhá a prý jsem ho vynechala málo. Pak jsem ho nedávala ještě u šití poranění a to taky nepomohlo. Tak nevím. Každopádně mám to za sebou a už nikdy více...  ve 13.20 se narodil. 5,5 hodin od první kontrakce. Paráda. Bolest jako prase ale aspoň to netrvalo tak dlouho. A samozřejmě můj muž dorazil na poslední hodinu a půl nejhorších bolesti a hodně mi pomohl. Jsem ráda že u toho byl I podruhé.

Poporodní poranění se tentokrát hodilo dobře a rychle. Hned jsem mohla sedět, nebolelo to jako před dvěma lety. V nemocnici jsme prožili všechny vánoční svátky. MATÝSEK byl u babičky a dědy. Snad si to tam užil a příští Vánoce už budeme všichni pohromadě a o to větší zábava bude se dvěma rostaky. V porodnici klasika jídlo nic moc.  Sestřičky až na výjimky milé, Kubika mi dali hned druhý den dopoledne do péče, takže u mě přestal spát, byl to boj hned od začátku. Spal jen když si ho brali na různá vyšetření a dávali mu sacharózu,  tak pak pěkně spal. Takže už v nemocnici jsem si ho začala brát do postele a tak to zůstalo zatím i doma. To poporodní blues asi dopisu zas jindy.

Dny jsou strašně dlouhý, každé uspani mě stojí spoustu sil a nervů. Samozřejmě je to tak že když bych ráda aby Kubík spal tak se mu nechce nebo mu to spíš nejde zabrat a když nečekám že by usnul tak zrovna usne klidně u kojení a necha se odložit do košíku nebo u flašky. Vezmu to ve stručnosti. Není to nic zábavného, jsou mu tři týdny a už řeším prdiky a kakani, nejde mu ani jedno a tak řev řev řev dokud to z něj nevymacknu... takže stejně jako s Matyskem. To si zas uziju několik měsíců... tak teda dopoledne u nás běží digestoř, u ní usne většinou. Jakmile ji vypnu tak se budí. Pak spí v poledne v kočárku. Většinou se ale nechá dlouho přemlouvat aby v něm usnul. Ovšem porad je to asi nejdelší spánek z celého dne. Pak když spí dopoledne blbe tak ještě si ho vezmu do postele. Párkrát usnul   posteli, teď dvakrát zase už ne. Pak zase přijde na řadu digestoř nebo flaška. Někdy se nechá uhoupat a dudlikem ale zase musí běžet digestoř... z toho mi brzy jebne... No nic válčíme a zatím si to teda vůbec neuzivam. Když spí tak jsem jak na trní kdy se ozve a bude chtít zase pít nebo se bude kroutit a tlačit prdy nebo kakani... takže zábava... už bych chtěla taky ven ale odpoledne když chodí Matýsek ven s taťkou tak už je zima a tma. Tak snad tu zimu nějak přezijeme a na jaře nejdéle v létě už bude lépe...

Dnes v noci nejlepší noc od narození. Večer usnul u flašky, sice za 45 minut vzhůru ale nechal se uhoupat s dudlikem. Pak vzhůru Za 5 minut zase se nechal uhoupat a pak jsem zkusila dát na bříško protože se pořád propinal  kroutil... a světě div se s dudlikem usnul tak jsem ho přehodila do postýlky a spal... vzbudil se myslím v 22, v 1, ve 2,30 to jsem prebalovala a tlačili jsme prdy, pak flašku, usnul do hodiny. Pak se vzbudil v 5 od té doby to vypadalo že už ne tak zase na bříško v 6 usnul. V 6,30 se vzbudil Matýsek. Kubík spal myslím do 7,45 tak jsme prebalili nakrmili a jeli do Kolína k doktorce. Cestu prospal, nákup v lidlu taky, návštěvu doktorky taky. Bože ať je z něj spokojené spící miminko 🙏

Když jdeme ven s Matyskem a Kubikem v kočárku tak Matýsek chce tlačit kočárek ale já ho pak nemůžu ovládat takže to je trochu náročná procházka. Nejlepší bylo když jsem dala Kubika do šátku a Matýsek šel vedle mě. Tak jsme šli zrovna když se blížila sněhová bouře a tak jsme měli zážitek. Matyskovi se to teda nelíbilo. Chvíli jsme v tom stali, já Matýska kryla tělem ale jak to nepřestávalo tak jsem ho popadla a běžela s nimi do nejbližšího obchodu. Tak jsme preckali to nejhorší a pak se vydali dál. Ovšem stále sněžilo a tak jsme došli jenom do dalšího obchodu a tak počkali až to přestane. S šátkem se taky určitě lépe jede autobusem. Takže dokud v něm bude Kubík spokojeně spinkat tak nejspíš když s nimi půjdu sama tak zvítězí šátek nebo později nositko před kočárem...

Po odpočinkovém pobytu u rodičů zpět doma. Zahájili jsme uřvaným vecerem kdy se vzbudil po zastavení auta a doma jen plakal nemohla jsem ani vybalit věci a to jsem zjistila že mě čeká doma ještě drobný úklid myčka,nádobí,koše  prádlo... takže střídavě pokusy o uspani neklaplo tak po hodině jsem šla koupat s revem a pak hodinu a půl uspavani. Nakonec klaplo ale po 5 minutách vzhůru tak znovu až pak usnul na další dobu asi na hodinu a půl a já vše stihla vybalit uklidit a ještě se umýt. V noci vůbec nechtěl pít z prsů. Vždy jen cucnul ale neusnul tak ještě flaska. To bude asi začátek konce kojení... ráno jsme aspoň spali do osmi.to je super na tom když je Matýsek rodičů že nemusím vstávat v 6...

Dopoledne se nechal asi třikrát uhoupat na balónu ale soal celkem asi jen 45 minut.ted už 45 minut se snažím uhoupat v kočárku na balkoně a nechce se mu moc. Nechápu jak to ta babička včera udělala že ji usnul během minuty a spal skoro 3 hodiny... a já si chci uvařit aspoň oběd...