Tak máme za sebou první společnou večeři v plném počtu - já, Alina, Ellen a Geir. Ellen udělala lasagne, zeleninový salát a čerstvě rozpečené bagetky. K tomu italské červené víno, ač červené moc nemusim, tak tohle bylo celkem dobré. Geir moc anglicky nemluví a když mluví, tak sice používá takové jednoduché věty jako já :-D ale zase hrozně huhlá, že mu moc nerozumim.

Předala jsem dary, největší úspěch měla jak jinak než Becherovka (od Martiny, která tu byla před 4 roky dostaly panákovou skleničku Becherovky, takže aspoň jí teď mají čím naplnit). Akorát jsem moc nevěděla jak je to s tím Budweseir Budvar... Geir říkal, že Budweiser je z USA... Jak to teda je? Broušené sklo tu také znají a dokonce i nějaký kousek prý mají, ale teď zrovna Ellen nevěděla kde. Bedřicha Smetanu Ellen zná a líbí se jí písnička z Tři oříšky pro Popelku od Karla Svobody :-D a pak věděla, že atentátem na Františka Ferdinanda d´Este začala 1.světová válka:-)

Před večeří jsme probraly s Alinou vše důležité, postěžovali si sobě, že tu zatím není co dělat (ona žijící v Berlíně asi na takovouhle samotu není zvyklá) a naplánovaly na zítřek nějaký výlet - nejspíš do nejbližšího města Bryne - záleží tedy na počasí, protože to k nám zrovna dvakrát přívětivé není. V takové chumelenici a ještě k tomu vichru se mi asi nikam chtít nebude :-(