Tak dneska to vypadá na poslední pracovní odpočinkový den. Po snídani jsme šli klasicky krmit - 35minut - už jsem získala s vidlema ten správný grif :-) Alině to moc nejde, takže jí trvá asi tak 3x déle naložit kolečko než mě. Jenže to vypadá, že já se víc flákám než Alina, protože vždycky když jde kolem Ellen, tak maká Alina a já jen přihlížím :-) Zatím pracujeme pořád společně - střídáme se v nakládání kolečka.
Jelikož dneska bylo zase nechutně krásné počasí - trochu zima - pořád mrzne, ale úplně vymetená obloha :-) tak jsme se rozhodli, že vyrazíme na cyklovýlet - teda Alina dala návrh jet na kole k moři, takže já jsem souhlasila - mělo to být asi 11km tam a 11km zpět. Takže jsem cestu trochu nastudovala na mapě, ale bylo to celkem jednoduchý - směr jsem věděla, takže jsme spíš jeli tak nějak podle mého šestého smyslu :-) Na začátku cesty jsem si střihla učitelku jízdy na kole resp. řazení... Alině to strašně rachtalo a ptala se mě, jaktože pořád šlape a nic neujede, tak jsem jí řekla, že musí přeřadit, no nějak jí to nešlo, takže jsem se snažila jí to vysvětlit a pak názorně ukázat. Snad jsem uspěla, protože zbytek cesty už problém s řazením neměla :-) Občas, když se Alina zeptala, jestli jedeme správně, tak jsem se podívala do mapy. No pláž jsme v pohodě našli, tam jsme chvilku pobyly, já se tam trochu prošla. Pak jsem dala návrh já, jestli bysme to po cestě zpátky mohli vzít přes Bryne, že bych si tam koupila pití (abych měla flašku na vodu na další výlet). Protože Ellen tu nemá žádný prázdný lahve, protože všechny i plastový lahve jsou tu vratný (záloha za obal myslim 2,50NOK). Alina souhlasila, takže jsme po cyklostezce podél takové trochu rušnější silnice dojeli až do Bryne. Alina teda cestu zpět vyloženě protrpěla a skoro tak půlku kolo vedla. Prý jí z toho kola bolí záda, že není zvyklá mít řidítka tak nízko... No nevim, asi má doma Libertu nebo co...
No co vám budu povídat, pití to jsem opravdu potřebovala, ale koupila jsem si i čokoládu (prostě jsem na ní dostala chuť a tu jsem u nás v kuchyni nenašla, tak jsem si jí prostě koupila) a pak jsem dostala chuť na takový pekárenský výrobek (byla u toho minipris - tzn. výhodná cena :-) 2kusy za cenu jednoho) na pohled to vypadalo dobře, tak jsem do toho šla. Ovšem chuťově to zas taková hitparáda nebyla - bylo v tom nějaké pálivé koření nebo co, možná kardamon. Ale jo chuť tomu výrazně vylepšil puding uprostřed, takže mé chuťové buňky to uspokojilo. Příště však musim vyzkoušet něco jiného.
Domů jsme pak už dojeli po známé cestě. Takže už se tu docela začínám orientovat i bez mapy.
No já jsem byla z výletu vyloženě nadšená, protože je to tu všechno docela rovina, takže se člověk ani moc nenadře, s kolem jsem už docela i srostla a skvělý je, že člověk jede buď po silnici, kde ho minou max. 3 auta nebo po cyklostezce vedoucí podél frekventovanější silnice. No a řidiči se chovají k cyklistům (nebo aspoň ke mě) velice ohleduplně!!! Stav silnic se taky se stavem silnic u nás nedá srovnávat. No prostě paráda :-) akorát to počasí... doma bych v takovýhle zimě asi na kolo nevyjela, ale tady se prostě musí využít slunečné počasí! Takže nabalená do 3 termovrstev a ještě k tomu podzimní bundy, na ruce teplé rukavice s windstopperem a na hlavu čepici. Jo a nesmí chybět sluneční brýle :-D
Ufff, to jsem se zase rozepsala. Jsem zvědavá, jestli to ještě někdo jiný kromě taťky vůbec čte :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat