Preikestolen

Konečně jsem se dočkala!!! Teplota dopoledne 25°C, téměř jasná obloha slibovalo že se výlet vydaří.

Start byl tedy pravda trochu pomalý... Včera jsme od Matse a Maren odjížděly až v 0.45, byl u nich na návštěvě jejich soused, tak se to trochu protáhlo. Takže jsme se domluvili na 11.00 odjezd. Ráno jsem se sice probudila v 7.00, ale ještě jsem usnula a kolem 9.30 jsem se vyvalila z postele. Připravené jsme byly s Alinou  v 11.00, jenže pak jsme se dozvěděly, že Mats ještě musí odvézt někam koně, takže z farmy jsme vyjížděli ve 12.00.

Jeli jsme trajektem asi 10 minut a krátce po jedné hodině jsme byli na parkovišti u Preikestolenu, vzhledem k tomu, že byla neděle a krásné počasí, bylo tam děsně narváno a parkovali jsme až na vzdálenějším parkovišti - aspoň jsme ušetřili 100NOK za parkovné (trajekt stál 27NOK za osobu a 65 NOK za auto). Cesta na Preikestolen není nijak extra zajímavá, ze začátku se jde lesem, občas prudké stoupání, občas po rovině. K závěru se ukazují panoramata na Lysefjorden. No každopádně to bylo jako na Václaváku. Fakt jsme šli v davu lidí, takže podle toho to taky vypadalo na plošině Preikestlen, davy lidí, hrana obležená lidmi, takže se pořádně člověk ani nemohl nahnout dolů a vyfotit. No a fotografické umění Aliny ani Maren není nijak valné, takže fotky vypadají tak jak vypadají... No nebo je to možná mým nemožným ksichtem, ale s tim nic nenadělám... Na plošině jsme pobyli asi 45 minut, po cestě zpátky jsem si tam našla kešku a asi tak v polovině cesty u jezírek jsme rozbalili gril na jedno použití a "ohřáli" záměrně nepoužívám slovo ogrilovali, protože ten gril jaksi moc nefungoval, nějak se nám to nechtělo rozehřát, párky a udělali jsme si hot dogy.

Bylo neskutečný vedro, takže holky do těch jezírek vlezli, mě s Matsem tam nedostaly,voda byla vážně studená a na to zpocený a rozpálený tělo a hlavně moje záda by to asi nebylo to pravé ořechové, takže to jsem oželela.

Když to tak zhodnotim, tak kdyby na plošině nebylo takvých lidí, tak je to úžasná podívaná a užasný pocit svěsit nohy z hrany dolů a koukat dolů. No a celkově po cestě jsme moc nezastavovali, chápu, že Maren s Matsem už tam byli a mají to jak se říká za humny, takže nepotřebují všechno fotit, ale já se chtěla kochat, takže jsem skoro celou cestu za nimi klopýtala vzadu.

Cestou nahoru jsme potkali 3 Češky, tak jsem s nimi hodila rychlou řeč - byly na Erasmu ve Švédsku a teď si udělaly výlet do Norska. Po cestě zpátky jsem slyšela nějaké tři kluky, zrovna když jsme "grilovali", ale nestihla jsem je zastavit, jeden měl umělou nohu - frajer. Jinak samej Nor, jedno švédské auto jsem viděla na parkovišti, jedno z Holandska a nejvíc cizinců byli Poláci - dost jsem slyšela podobnou řeč naší, takže to museli být Poláci, protože Mats říkal, že k nim do Norska jezdí hodně.

Po příjezdu domů (ve 20.30) nás čekala grilovaná flákota a bramborový salát, tak jsem dala sprchu a nadlábla se :-)

Trochu se mi přismahly ruce a tváře :-D