Ráno jsme si mohly přispat a já jako na potvoru byla vzhůru už v 6.30. No takže jsem se dvě hodiny válela a pak jsem vstala, po desáté hodině jsme dostaly instrukce od Ellen. A od 11.15 nám celá farma říká pane :-D Ellen a Geir odjeli do Osla něco ohledně koně a vyzvednout štěně a vrátí se až zítra večer. Takže v poledne jsme klasicky udělaly mlíko pro jehňata a zkontrolovaly ovce a jehňata na pastvinách. Pak jsme se vyvalily na terasu a opalovaly se - sluníčko pálilo, větřík příjemně pofukoval, teplota 21°C ve stínu. V 16.00 zase mlíko pro jehňata a kontrola na pastvině. Pak jsme se daly do vaření - podruhé jsem dělala řízky s brkaší a zeleninový salát. Mats a Maren přijeli před šestou. Alina mi zase pomohla, takže po šesté hodině jsme usedali k večeři. U Maren jsem moc úspěch neměla se salátem, protože nemá ráda rajčata a cibuli. No a řízky se snědly téměř všechny, zbyl jen jeden. Kaše zbylo hodně. Poté jsme si pustili velice povedený film The Impossible. Je to příběh rodiny během tsunami v Thajsku založený na pravdivém příběhu. Bylo to vážně dojemný a ten film se mi vážně líbil. Vřele doporučuju. Pak jsme došli pro psy a pustili je do kuchyně, aby se najedli. No poté měla být jakože rozlučková párty, ale zábava nějak vázla... Nevim čím to bylo. Takže Mats a Maren odjižděli něco po desáté hodině. V tu chvíli byly obě kočky v domě, tak jsme si říkali - pohoda, vše jsme zvládly :-D Jenže pak nevím jak se to stalo, ale já ještě uklízela v kuchyni a oni otevřeli dveře ven a šedivá kočka, který od teď nemůžu přijít na jméno, utekla ven. No popisovat jak jsme běhaly kolem domu sem a tam asi tak 50x nebudu. Protože ještě teď se mi žene krev do hlavy... V tu chvíli kdy už se začalo stmívat a já šeroslepá - a najdi šedivou kočku v prostoru pod terasou... No děs běs. Když už jsem po dvou hodinách nahánění přestala věřit, že se nám to povede a chtěla jsem jí nechat venku, tak najednou z ničehož nic vběhla dovnitř. Ani si nedovedete představit jak jsme byly s Alinou v tu chvíli šťastné. Takže rychle zavřít všechny dveře a jít spát. Teda teď jsem ještě musela napsat dnešní příspěvek, i když se mi moc nechtělo.
Žádné komentáře:
Okomentovat