Když jsme doma sami

Když jsme doma sami, tak vždy ráno kolem šesté hodiny si dám Matýska k sobě do postele na kojení, neboť jsem po celé noci, kdy vstávám každé dvě hodiny někdy i za hodinu a půl, unavená. Občas tak ještě na chvilku Matýsek nebo oba usneme. Naše ráno vypadá tak, že když už se Matýsek směje od ucha k uchu a má otevřená očka, tak je jasné, že ze spánku už nic nebude, to je tak mezi sedmou a osmou. Tak se ještě chvíli válíme společně. Pak Matýska přesunu do jeho postýlky, pustím mu hrací kolotoč s projektorem na zeď a točícími se medvídky. Já si dojdu aspoň na záchod, umyju si obličej, připravím a často i sním snídani. Pak už ale to Matýska samotného nebaví a když začne hejkat, tak ho vezmu a provedeme ranní rituál, převléct, namasírovat bříško, zacvičit si. Pak následuje volná zábava - myšleno hraní na dece v poloze na bříšku nebo zádech, ale vše vždy jen chvíli, pak ho chvíli nosím na tygříka, zkoušíme BKM ovšem zatím častěji bez úspěchu. Poté když se mi zdá unavený nebo jeví zájem o mléko, tak kojím a když mi u toho usne, opatrně se ho snažím přesunout do postýlky, v tu chvíli se ale většinou probere a pak mu trvá dobu než usne, někdy usne hned a na hodinu někdy mu to trvá čtvrt hodiny a pak je za dalších patnáct minut "vyspinkaný". Těžko říct jestli se vzbudí vyspinkaný nebo ho jen něco vzbudí (hluk z venku, hluk z kuchyně, když se snažím narychlo uklohnit něco k večeři nebo ho prostě zase začnou trápit prdíky nebo kakání). Každopádně když si začne hekat, jdu k němu a jelikož má otevřené oči dokořán a když mě zpatří tak se rozesměje od ucha k uchu, vím, že ze spánku už nic nebude. Dudlík u nás nefunguje a to jich máme určitě minimálně deset různých druhů. Takže zase chvilku zábavy, přebalování, masáže, kojení, někdy si stihnu i já dát brzký oběd a pak už šupito presto do kočárku a ven na procházku. Ta trvá většinou 1,5 až 2,5 hodiny. Když zastavím ve správný okamžik, stalo se mi, že dokázal spát i hodinu ve stojícím kočáře, zatímco já odpočívala na lavičce (to se stalo zatím jen jednou i vzhledem k tomu, že je stále docela zima a jednoduše by se do mě dala zima). Když už mám pobytu venku dost, vracím se domů a teď poslední dobou se nestane, že by doma ještě chvíli spal, většinou hned jak ho položím na chodbě pod otevřené okno, tak řev, takže se nestihnu ani převléci, dojít si na WC a umýt si ruce. No nic, těším se, až toto období skončí. Ale všichni mi říkají, že si mám užívat ty okamžiky teď, že za čas budou zase jiné problémy a nebude to o moc jednodušší. No takže jsem vlastně ráda, že se probudí a zase můžeme být spolu. Takže opět hraní, přebalování, zkoušení BKM, nošení v nosítku (TULA FTG mám dočasně půjčené od kamarádky). A dále nejpozději po hodině a půl opět oblékání a vyrážíme na druhou procházku. Ta trvá podle toho kolik je hodin ale většinou zase 1,5 hodiny až dvě hodiny. Přiznávám posledních několik týdnů už se na procházkách vyloženě plazím a jdu velmi pomalou chůzí. No víceméně stále prodlužujeme tyto druhé podvečerní procházky do skorosetmění, takže teď se stává,že se vracíme i v 17,45 v domnění že Matýsek vydrží déle do koupání. Ale nevydrží. je to pořád to samé, jelikož je z noci nedospalý, když cca od dvou hodin od rána pořád jen tlačí a pořádně nespí, tak sotva přijdeme z venku, tak začnu připravovat na koupání, ještě malá relaxace u masáže nebo v nosítku a zpívání písniček a pak koupání, kojení a v polospánku ho přenáším do postýlky, čekám chvíli než přestane aspoň hekat a pak odcházím z ložnice. Konečně po celém dni a vlastně i předchozí noci chvilku klidu a zaslouženého odpočinku, takže někdy dovařit jídlo, umýt nádobí, pověsit prádlo, vyžehlit, umýt se já, pak možná pokud úplně nepadám na hubu, tak něco zvládnu si vyřídit na počítači, napsat blog nebo chvilku kouknout na něco zajímavého v televizi. Nejpozději v devět jdu spát jelikož vím, že za hodinu vstávám na první noční kojení a pak už to jede co dvě hodiny no ale jelikož kojení spolu s přebalením nebo masáží nebo zkoušením BKM zabere určitě půl hodiny, tak většinou mezi jednotlivými kojeními nespím ani hodinu. Co dodat... chodící zombie... těším se až se vyspím aspoň zase 4 hodiny v kuse (nebudu zatím moc náročná).