Šestinedělí

Šestinedělí začalo pěkně, když prvních pár dní doma spinkal kdekoliv v postýlce, v košíku a to i když byla u nás návštěva a mluvili jsme těsně vedle něj... to se tak nějak změnilo po newborn focení, ne nemůže za to newborn focení, ale prostě si to podle toho pamatuji, protože jsem si to ze začátku myslela. Tak tedy to bylo 13.11. od té doby byl boj večerní uspávání a vlastně i tak nějak přes den, jako spinkal určitě ze začátku víc než po pár týdnech, ale když nespinkal, tak vlastně dost plakal, tehdy jsem ještě nepochopila, že to byl vážně hlad, později k večeru to, že už byl dlouho vzhůru a nemohl pak usnout z přetažení. Zpětně, když se nad tím zamyslím, že žena má opravdu celé šestinedělí být jenom s miminkem a veškeré domácí práce má vykonávat ne, když je to potřeba, ale když se cítí odpočatá a vyspalá. Tak tedy, fyzicky jsem se cítila dlouho dobře, postupem času se začal projevovat nedostatek spánku, občas, když se poštěstilo a Matěj spal doma, tak jsem si také zdřímla, opět zpětně bych to teď dělala jinak, spala bych kdykoliv by to bylo možné, snad jen bych se najedla a pak hned spát. Domácí práce by měl vykonávat v tomto období muž, pokud je doma a omezit to opravdu jen na to nejnutnější. Ovšem já i v té době začala látkovat (používal látkové pleny), takže jsem si práci ještě přidělávala, ale přiznávám látkovala jsem jen když jsem na to měla čas a jen doma a přes den. Tak tedy večerní neusínání se stupňovalo, každý den to bylo to samé, večerní usínání bylo na 3 hodiny, někdy i déle. Lepší to bylo, když jsem měla zánět v prsu a vysokou horečku a bylo mi opravdu hrozně, to asi Matýsek vycítil a byl klidný a hezky spinkal. Nejhorší den, resp. odpoledne a večer bylo pondělí 9.12. kdy jsme se vrátili v 15,30hod. z procházky a od té doby nespal, tak byl večer tak přetažený, že prostě neusnul, jedině kdy se uklidnil bylo na prsu, jenže mě přišlo, že už mi je celé vysál a že už tam prostě nic není, následoval jeden zoufalý telefonát mamce a další zoufalý telefonát laktační poradkyni do porodnice Kolín, od mamky rada byla udělat mu umělé mléko, od laktační poradkyně mít ho celou noc na prsu. Ani jedno jsem nechtěla, ale řev neustával, Matýsek se tolikrát dokonce úplně zalykal až dusil z toho pláče, že ze zoufalství jsem ho ve 23hod. naložila do auta a jeli jsme k sestřenici do Benešova pro umělé mléko. Po cestě samozřejmě usnul tam i zpátky, přijeli jsme a nedovolila jsem si ho vzbudit, tak jsem ho nechala spát v autosedačce, spal asi do 4 hodin do rána. Další pondělí se skoro opakovalo to samé, zase od cca 16hod. pláč a nic nepomáhalo. Takže v 21,30hod jsem ho zase naložila do auta a jela na výlet tentokrát směr Bělokozly a pak na opačnou stranu směr Stříbrná Skalice, v autě usnul, ale po příjezdu domů se probudil, tak tedy jsem ho nakojila a pak naštěstí usnul v postýlce. Bála jsem se, že pondělky nebudou Matýskovy oblíbené dny. Ale pak na konci šestinedělí, pár dní před Štědrým dnem se stalo něco neuvěřitelného a to, že po prvním uložení Matýsek plakal cca 45 minut, následovalo přiložení k prsu a poté už usnul - relativně brzy v půl deváté. Další den už usnul hned po uložení do postýlky. Tak skončilo šestinedělí a čekaly nás první Vánoce s Matýskem.