Následovalo celkem klidné období, kdy jsem sice začala chodit na procházky pravidelně dopoledne i odpoledne a nejlepší bylo, když jsem odněkud ještě večer jela, že se prospal v autě, ale večer usínal relativně v pohodě, někdy si pobrečel, ale vždy to bylo maximálně 20 minut, poté usnul. Začalo i období, kdy se v noci budil maximálně dvakrát a to cca mezi jednou a druhou hodinou ranní a pak cca mezi čtvrtou a šestou hodinou ranní, občas klidně i až v půl sedmé a pak klidně spal ještě do osmi, někdy do půl deváté nebo dokonce do deváté hodiny ranní. Někdy v polovině prosince jsem se na kurzu naučila Matýska navázat do šátku, a tak jsem ho začala využívat po večerech, když ještě nebyl čas na noční spaní, ale Matýsek už byl unavený a nevydržel si sám hrát, abych si třeba přichystala věci na koupání nebo prostě, abychom ho nedávali spát třeba už v šest hodin večer. Přes den klidně vydržel mezi kojením také 4 až pět hodin, takže jsme chodili na dvouhodinové procházky a pak třeba ještě hodinu a půl spal doma. Po novém roce dostal Matýsek rýmu a spánek se mu trochu zhoršil, protože nemohl dýchat a rýmy se nemohl zbavit. Do toho jsem ho přestala předávkovávat kapkami na prdíky - BabyCalm a nevím, zda je to tím, nebo prostě prdíkové období přišlo až ve třetím měsíci, ale také od začátku ledna přestal spát k ránu, protože se snažil vytlačit prdíky a to mu nešlo, takže se kroutil, hekal, tlačil a nespal kvůli tomu, proto potom byl přes den hodně ospalý a podrážděný, když se nešlo ven do kočárku, kde jedině usnul a tak se stalo, že jsme chodili ven už v půl desáté na dvě hodiny a další procházka byla ve dvě odpoledne zase minimálně na dvě hodiny, ale klidně spíš déle. To bylo dost vyčerpávající kor, když jsem byla doma sama. Nicméně výhodu to má, že se můžu cpát čím chci jak chci a nepřiberu ani deko :-). Taky štěstí, že nám letošní zima nenaservírovala zatím žádné extrémní mrazy ani návaly sněhu. Rýma se ho držela tedy skoro 4 týdny, už jsem se obávala, aby se mu to nerozvinulo v něco horšího. Nechci to zakřiknout, ale teď v době psaní tohoto článku to vypadá, že už je to na dobré cestě, tak snad se té rýmy zbaví nadobro. Nejvíc se mu rýma rozjela po návštěvě příbuzných v Ostravě - no jo tamní smog a pobyt venku ve větru, dešti a při procházce na vrchu Ondřejník také sněhová chumelenice tomu asi moc nepřidala, i když ve sněhové vánici se mu nádherně spinkalo, prospinkal pak i 45minut, když jsme byli v hospůdce. Ke konci ledna, kdy už jsem se zase cítila nevyspalá, protože od 4 hodin od rána Matýsek tlačí a nemůže nic vytlačit a tak se vzbudí a nejednou začne z toho plakat, jsem mu zase začala dávat Espumisan v domění, že se to zlepší. Přes den prděl nádherně, většinou i při kojení, když jsem si ho namáčkla na břicho, pak taky když ležel na bříšku a nebo při masážích a přitahování kolínek k bříšku.
Co dodat, počáteční nadšení z procházek s kočárkem ustalo a kor, když bylo venku nevlídno, tak jsem se hodně těžko nutila do procházek ven. Když byl muž doma, na procházkách jsme se vystřídali, on chodil dopoledne, já odpoledne a tak jsem měla chvilku na uvaření, úklid a něco málo odpočinku. Zpětně si tedy uvědomuji a říkám si, kdybych nebyla v těhotenství tak akční a pořád někde nelítala, myšleno nechodila na procházky a celkově nebyla tolik v pohybu, tak by třeba Matýsek lépe usínal v klidovém režimu - rozuměj v nejedoucím kočárku nebo aspoň by dokázal spát ve stojícím kočárku, ale abych ho pořád jen nekritizovala, tak vždy když to člověk nečekal, tak dokázal spát i v tom stojícím kočárku i doma po příchodu z procházky v korbičce pod otevřeným oknem. Celkově to je ale dost vyčerpávající a stresující, když člověk neví jestli zrovna bude spát nebo ne. Zvykem se také stalo, že při oblékání a umístění Matýska do korbičky ještě doma se to neobešlo bez pláče. Kdoví co se mu nelíbilo. Každopádně celkově podle mě trpěl na nedostatek spánku, přeci jenom měl přes den jen dva spánky a to dopoledne a odpoledne. Nejzásadnější bylo, kdy jsme se vrátili z odpolední procházky a zda doma ještě spinkal. Vzhledem k tomu, že čím dál tím méně doma ještě spinkal, tak jsme se snažili vracet se z procházky co nejpozději, čemuž nám nahrával prodlužující se den po novém roce a tak se stávalo, že domu jsme se vraceli před setměním. Protože po příchodu domů následovalo kojení, pak chvíli hraní nebo zpívání ale už na Matýskovi bylo vidět, že je unavený a den končil, když začal pofňukávat, to pak následovalo rychlé umytí, občas jsem se snažila ho ještě nějak držet vzhůru, občas si ho navážu navečer do šátku a pohupuji se s ním na míči, tak to ale prodloužím max. o půl hodiny,jelikož déle v šátku nevydrží. Takže večer jsme zakončili koupáním cca mezi 18.15 a 18.45 a následně kojením a uložením ke spánku, někdy se to obešlo bez pláče někdy si chvilku poplakal, ale vesměs se mu dařilo pěkně usínat nejpozději do té 20.hodiny.
Na konci ledna jsem si uvědomila, že se prvně v noci začíná budit zase o něco dříve, cca po půlnoci. To bylo pro mě o něco náročnější neboť jsem si zvykla, že nejlepší spánek pro mě je právě mezi tím kdy jdu spát a jeho prvním probuzením, takže z nějakých 4 až 5 hodin spánku se najednou staly 3 a postupně se to zkrátilo na 2 hodiny neboť se probudil klidně už před půlnocí. Co se dá dělat, nastávalo další jiné období, s kterým bylo potřeba se smířit a přizpůsobit se mu.
Žádné komentáře:
Okomentovat