Častý problém, aby Kubík usnul když se mu chce, sám dokáže usnout maximálně jednou a to nejlépe hned ráno. ale spí třeba jen půl hodiny, pak je 45 minut vzhůru a už je zase otravný a nic nechce ale znovu usnout nedokáže, buď k němu člověk musím pořád chodit třeba hodinu a pak usne zase na půl hodiny. v poledne je to stres aby spali oba tak nějak aspoň hodinu stejně abych měla chvíli čas na odpočinek. někdy se zadaří i déle, ale poslední dobou spíš ne a jen co jde spát Matýsek tak se Kubík budí a naopak. pak už třeba zase za hodinu nebo hodinu a půl je Kubík otravný a brečí, a jak je u nás vše slyšet tak samozřejmě budí Matýska (nejhorší je to když je muž po noční takže ten spí v ložnici takže tam nemůžeme a z obýváku do pokojíku je to slyšet jako bysme byli v jedné místnosti. nevýhoda že Matýsek je naučený spát v tichu a po hodině spánku ho často ruch budí. No a nejpozději v pět začíná Kubíkovi kolika, takže pak už denní spánek nedá takže ho musím už jen nosit na ruce a houpat nebo nějak zabavit, v 6 koupeme a pak zase řev dokud neusne. když nevyjde krmeni tak po hodině spánku se budí s hladem, takže je zase vzhůru. no a pak ty neustálé změny časových intervalů krmení, člověk neví kdy bude mít hlad, kolikrát nechce nic ale přesto brečí, spát neumí usnout ani se nenechá uhoupat a jako chodit s ním doma v nosítku mě fakt nebaví. nehledě na to že mi po nošení zase vystupují žíly, které se jakžtakž po porodu zatáhly... No Matýsek s tím usínáním už mi taky pěkně pije krev, když jednou po oběd nespal tak ve 4 usnul v autě na 20 minut. a večer stejně nechtěl usnout. Takže fakt peklo přemlouvat ho každý den v poledne i večer aby spal. Prostě jsou hrozné výkyvy, když náhodou oba spí tak jsem v pohodě i když v hloubi mozku pořád hlodá kdy se kdo vzbudí, resp. Matýska až tak neřeším. Spíš toho Kubíka aby se nebudil moc brzy aby pak svým řevem nebudil Matýska, prostě spánek, problém číslo jedna. No a pak to Kubíkovo hekání a tlačení, přes den se zdá kolikrát že prdí celkem v pohodě, ale v noci to asi nejde a tak heká a budí ho to no a k ránu kolem té čtvrté má teda vyprazdňovací hodinku, takže vstávačka, teď podruhé jsem použila po masáži bříška kyblíček a je to teda lepší když se vykadí do kyblíčku a má čistou prdelku a já to pak spláchnu do WC než že toho je plná plína. ale je to prostě proces na půl hodiny a pak zase než usne, kolikrát prostě nevím jestli má hlad nebo ne, protože v noci se budí tím hekáním a to znamená že má hlad, protože když mu dám flašku tak ji celou vypije ale jindy zase ne, tak kdo se v tom má vyznat, pak to vylévám a stojí to takových peněz... no takže jsem ze všeho tak na nervy, a strašně se střídají okamžiky (kterých je zoufale málo) kdy jsem jakž takž v pohodě když Kubík spí na balkoně, ale někdy s tím tak nadělá, že k němu celé dvě hodiny chodím co deset minut protože tam štěká a prostě asi nespí. nevím proč to prostě nemůže fungovat vždy, prostě mi vadí, že se nemůžu na nic spolehnout a nic si naplánovat. fakt problém... nejhorší jsou asi rána protože to je stres kdo se kdy vzbudí a kdo koho vzbudí a jestli zvládnu obstarat oba najednou aby nikomu nic nechybělo. A hlavně představa celého dne přede mnou kdy musím fungovat na 100% ale jsem nevyspalá... blbý jsou večery a ty Kubikovy záchvaty řevu... kdy Matyska nebaví být samotného v obýváku, televize ho nezajímá...

Prostě už se těším minimálně za rok nebo spíš dva... já pořád posouvám kalendář očima dopředu.

Když Kubík spí tak si vyloženě užívám chvilky s Matyskem když teda nepotřebuji něco udělat. A modlím se aby Kubík spal co nejdéle, prostě aby ta krásná chvíle neskončila... absurdní...

Často vlastně ani Kubík nespí když si myslím že spí, jen je prostě v kočárku nebo v postýlce ticho. Takže si fakt myslím že trpí nedostatkem spánku. Možná proto ty večerní záchvaty řevu. Abych měla chvíli klid nebo čas pro Matyska tak ho tam prostě kolikrát nechám jen tak ležet dokud se neozve.