sobota 23. dubna 2022

Kubik 4 měsíce

 Nějak se mi zdá že dělám vše špatně. Starší syn se v noci stale budí a volá mě. Já ale spím se špunty do uší abych se aspoň trochu vyspala když mladší vedle mě hekání a kroutí se... takže staršího často ani neslyším... spí každou noc jinak a pak přes den někdy mu stačí hodina a půl ale někdy i 3 hodiny. Ach ten spánek. Člověku tak chybí. Jak neřekne ani slovo tak když nevím co chce tak jenom hučí a knoura a mě už z toho jde hlava kolem. Kolikrát nemám chuť zjišťovat co chce. Nebaví mě to. Jediné slovo co řekne je NE a Máma. Takže když chci aby si sednul na nočník tak jasně NE umí říct krásně... když po něm něco chci tak většinou neposlechne ale někdy taky překvapí že uklidí i to co já nevidím. 

Mladší má problém se spánkem. Většinou jde spát s takovým řevem že se bojim že se udusi. Někdy mi přijde ze řve protože ještě spát nechce a někdy mi přijde ze řve protože už měl spát dávno a je hrozně přetažený. Bohužel málokdy poznám přesně kdy by měl jít spát. Poslední dny toho vypije hrozně moc a má i častěji hlad. Doufám že z něj nebude otesanek. Nejvíc nejhorší je asi z celého dne večer, noc a ráno. Takže větší část 24hodinoveho úseku. Takže je to náročný. Z řevu mladšího i z hučení staršího už mě pěkně bolí hlava a vlastně je mi z toho už o špatně od žaludku že mi vůbec nechutná jist. Nevím kde je chyba a nemůžu na to přijít co je špatně. Jsou dny kdy mám svatou trpělivost ale jsou dny kdy jsem na nervy hned od rána, do toho pak mladší nespí vůbec v kočárku a jen řve. Jako třeba dnes... když je Kubikovi 4 měsíce... 

No snad bude lépe... za pár let. Nebo taky ne...

Tvl 2 hodiny tu řve a pak usne na 20 minut. To se nedá vydržet.

Fakt mě bolí dneska hlava a břicho a chce se mi hrozně spát. Nechci vůbec vstávat z postele. Totální vyhoření.

Žádné komentáře: