To je prostě peklo. Už od narození. Nejlepší bylo období kdy usínal u prsa a nechal se přenést do postýlky. Teď to vidím jaká to byla pohoda. Ze začátku jsme hodně chovali, drncali postýlku, pouštěli různé zvuky od vysavače pre ukolebavky, pak jsme zapinali do zásuvky topitko které hucelo. Dvakrát jsem v noci osedlala auto a strčila Matyska do auta aby usnul při jízdě. Vždy něco fungovalo jen krátkou dobu. Ovšem nejdelší, dobu fungovalo uspavani u kojení. Max.kdyz, se nenechal uložit tak pak ještě jednou strčit prso a usnul. Ovšem poslední měsíc a půl neusina u kojení takže je to očistec. Sám neusne. To se radši zadáví brekem. Takže toho našeho drobka chovám, houpu, dvacetkrát pokládám do postýlky a zase vyndavám. Když to trvalo 30 až 45 minut tak jsem už někdy a nervama a vyčerpáním nevydržela že jsem ho prostě nechala plakat. Ale dnes to trvalo přes hodinu a to se pak u toho opravdu zapotim kor když máme v bytě asi ta 30 stupňů... Otevřít okno se nedá protože venku je provoz,, kamiony kolem nás jezdí, psi štěkají, lidí hulákají... Na jednu stranu se těším na zimu až bude stačit vyvětrat 15 minut před ulehnutim a bude se spát pěkně v chladnu zavrtaní pod peřinu. Aspoň, doufám...
Žádné komentáře:
Okomentovat