Nestíhám

Jak je možné, že jsem na dovolené... a nestíhám všechno co bych potřebovala natož co bych chtěla. Člověk se naučí hodně dělat vše ve spěchu, ale to taky nejde pořád, někdy člověk prostě potřebuje oddychnout, zpomalit, ale to zatím nejde. Dovolím si převzít zhruba slova jedné sportovkyně toho času také na "dovolené". Čas letí jako splašený... Některé dny se sice táhnou jako hlen v Matýskově stolici, ale týdny a měsíce letí neuvěřitelně rychle. Za chvíli nás čeká půl rok... Některé dny jsou pohodovější, Matýsek je vysmátý jak jojo, ale některé dny si trochu víc hučí a kňučí. Poslední dny ale vesměs jsou dny lepší než noci. Ještě stále se budí často v noci a když se při přebalení v půlce noci moc probere, tak pak už nechce být v postýlce a tak si ho na druhou polovinu noci beru k sobě. V první půlce noci, když se vzbudí dřív než po dvou hodinách, často se mi ho podaří uhoupat, což je bohužel rituál posledních večerů - jinak neusne. Jak je dlouho světlo, tak se po nakojení a uložení do postýlky probere a kouká si na nálepku medvídka na zdi vedle sebe. Možná kdybych tu nálepku nelepila, neměl by na co koukat a usnul by lépe, ale on vydrží i docela koukat jen na prázdnou zeď nebo do stropu... Zpět k počátku. Když je muž na procházce s kočárkem mám zhruba něco mezi hodinou až dvěma abych stihla většinou uvařit, vyžehlit, poklidit, udělat přesuny v oblečení, protože ten klučík roste ze všeho doslova před očima :-), vždycky ale musím udělat jen to nejnutnější, třeba umýt koupelnu nebo setřít prach se dost často odkládá tak dlouho, až se to dostane v seznamu priorit na vrchní pozice, což je zhruba jednou za měsíc... Do toho všeho se mi chce tak trochu pracovat a jelikož jsem už na rodičovské, tak vlastně i můžu. Do toho nás brzy čekají již každodenní vaření příkrmů. Jak to všechno stihnu. Čekám na ten půl rok, že si Matýsek vydrží hrát déle sám. A já budu mít na vše čas i když nebude můj muž celé dny doma, jako třeba teď, jelikož má konečně v práci volno kvůli koronaviru. Prostě doufám, že bude Matýsek stále méně a méně ukňouraný a udělám nějakou práci i přes den jako třeba uvařit. No a nejvíc se těším na noci, kdy se nebude budit tak často a já se lépe vyspím a budu moci chodit spát později abych mohla po večerech pracovat... To jsou zatím mé největší sny. Tedy největší je samozřejmě abychom byli všichni zdraví!!!