středa 29. ledna 2020

Požehnaný stav

Přiznávám, na začátku jsem měla největší obavy, aby tvoreček, tehdy ještě plod, byl po všech stránkách v pořádku, aby se těhotenství vyvíjelo dobře a abych donosila zdravé děťátko. Moje tajné přání bylo mít chlapečka. Pak bylo mojí největší obavou moc nepřibrat, aby se mi na nohách nerozšířily křečové žíly a na břiše strie. Já vím, hrozně sobecké. Tak tedy celé těhotenství jsem prožila hodně aktivně, samozřejmě v rámci možností, vynechala jsem všechny sporty. Jen turistiku jsem provozovala řekla bych téměř do posledního dne před porodem. Dále jsem chodila na těhotenské plavání (doporučuji v plaveckém bazénu v Kolíně - vede ho velmi sympatická instruktorka) a těhotenské cvičení v DC Krokodýl v Benešově a ve sportovním centru Na Fialce v Říčanech, později jsem chodila na těhotenskou jógu tamtéž.
Ještě pár poznatků, celé těhotenství jsem pila fenyklový čaj a stejně to k ničemu nebylo, zvědavci ať si vygooglí, k čemu je fenyklový čaj dobrý. Dále jsem pila čaj z pohankových otrub, nejdříve mi nějak extra nechutnal, ale věřila jsem jeho pozitivním účinkům a tak mi časem chutnat začal. Ke konci těhotenství jsem pila pro změnu čaj z listu maliníku. Olej na masáž hráze jsem taky párkrát použila, ale k ničemu to nebylo, podle mě je to leda na vytáhnutí peněz z lidí...
Hodně jsem toho najezdila v autě, v práci jsem až do posledního dne jezdila ven měřit, bylo to pro mé nateklé nohy lepší chodit po venku než sedět v kanceláři. Nevyhnula jsem se v 7. měsíci ani měření na stavbě, kde pár metrů od vás jezdily bagry, Tatry a takové ty obr zbíječky, nevím jak se to přesně jmenuje. Neříkám, že by to tvorečkovi dělalo v bříšku úplně nejlépe, občas se dokázal pěkně ozvat, ale dalo se to vydržet. Nejhorší zážitek během těhotenství byla drobná autonehoda, která se nám stala v den mých narozenin při cestě na dovolenou na Slovensko. Tehdy jsem neměla ještě těhotenský pás a tak mě to hodně vyděsilo, zda při nárazu do auta jedoucího před námi, to nějak neublížilo malému. Auto tedy na odpis, ale my tři jsme byli v pořádku. Teď zpětně, těžko říct, zda tento hrůzný zážitek nějak nemá vliv na Matýskovo chování... Po tomto zážitku jsem si ihned zakoupila těhotenský pás. Myslím si, že tato drobná investice mě v autě trochu uklidnila v tom, že se malému nemůže nic stát, kdyby náhodou ještě došlo k nějaké nehodě...
Co tím chci říct, někde jsem slyšela, že jak člověk jezdí hodně autem a chodí v těhotenství, tak to miminko to v bříšku vnímá a pak ty samé pohyby (pohupování a drncání) vyžaduje při spaní... Ale o tom až později.

Žádné komentáře: