Poslední měsíc se Matýsek budí v noci každou hodinu. To je fakt vyčerpávající...a to člověk vyhlíží už lepší noci a ono je to spíš horší. Rostou mu Poslední stoličky ale to ho to musí trápí tak dlouho? Poslední měsíce je pro mě obzvláště náročné k němu vstávat. S pupkem pořád vstávat z postele a zase ulehat. Sotva zaberu, už zase vstávám... dny jsou pořád také náročné protože na to nevyspání se fakt nedá zvyknout... takže kdy už se něco změní...asi nikdy protože brzy se nevyspim už vůbec... No jo co se dá dělat tak možná snad za pár let... změnu času jsme zvládli v pohodě. V den narozeninové oslavy 6.11. prvně nespal vůbec přes den. Večer byl tak pretazeny že mu nešlo usnout tak jsem si musela lehnout s ním a od té doby jinak neusne. Takže jediné co fungovalo, samostatné usínání, už nefunguje... to bude zahul za měsíc... když vyrazíme ven,už netrvá na motorce takže chodíme pěšky. Někdy to jde snadno, někdy musím pořád přemlouvat ať jde když někam potřebuji dojít. Každopádně brzy začne ukazovat na batoh a chce něco jist o když doma dostane svačinu velkou. Nechápu kam to dává. Takže pak se cpe ještě venku. Kolikrát ani nikam nedojde když nemá něco v ruce... občas několikrát týdně zazijeme vztekaci scénu že si lehá na zem. V obchodě už je to velký pomocník,vezme si malý košík a pak z něj vyndavá věci na pás a pak zvládne sám zaparkovat košík.
Je to smutný když napíšu že za den je pár radostný radostných okamžiků ale většinou je to zákaz jeho průzkumné činnosti, neustálé uklízení rozhazenych věci z šuplíku,skříněk v kuchyni, oblečení a hraček v pokojíku. Postupné stěhování věcí z dolních šuplíku nahoru skončilo,už to prostě není kam dávat... bohužel tak dochází k ničení věcí...
Žádné komentáře:
Okomentovat